5.kapitola: Srdce na dlani

25. srpna 2010 v 8:00 | Piece |  Druhá strana mince - HP povídka
Pátá kapitola. Brzo to sem naházím všechno, protože už mám další napsanou, chcete ji?:D




"Prásk"

Slyšel i pře zavřené dveře svého a Siriova pokoje. Tímhle domem, touhle barabiznou se zvuk šířil překvapivě rychle. Každé šustnutí, každý zvuk dopadající ho předmětu, šeptaný hovor se zde nesl mnohonásobnou ozvěnou. Nebylo možno utajit téměř nic. Jen své myšlenky. A i to bylo však obtížné.

A tohle hlasité "prásk" bylo až nezvykle razantní a znamenalo jediné: Boj!

Neptejte se, jak každý z těch lidí uvnitř tohohle domu mohl tušit, že tohle znamená to, co to znamená. Prostě to věděli. Každý den je někdo učil předvídavosti. Opatrnosti a stoprocentní pozornosti a proto se i tohle "prásk" stalo tak charakteristickým. Bylo to jejich bojové "prásk". Směšné, že?

Vždy, když některý z řádu slyšel tenhle ojedinělý a přesto tak známý zvuk zrezavělých dveří, věděl, o co jde, zmocnil se ho prazvláštní pocit. Každý to prožíval jinak, ale všichni věděli jedno: Bude se bojovat. Za větší dobro a lepší svět. Budou nasazovat své životy v bitvě, kterou se stejně válka vyhrát nedá, ale stejně do ní nastoupí. Klidně, vyrovnaně. Připraveni na vlastní smrt. Každý z Fénixů byl od samého narození obdařen mimořádnou odvahou.

V jejich poslání nebylo nejtěžší obětovat sebe samého. To vlastně dělali celý život, ale přežít, přestát ztrátu milované osoby… Ano, vždy někdo zemře. Nebo utrpí smrtelné zranění. Vždycky. Otázkou vždy zůstává jen, kdo to bude tentokrát.

***

Pomalým krokem sešel dolů. Měl by pospíchat. Ale nač vlastně? Proč se hnát smrti do náruče tak rychle, neměli bychom si užívat každý nádech? Neměli bychom počítat každé bouchnutí našeho srdce? Když může zbývat už tak málo?

"Klap, klap…"

Po schodišti se rozběhlo hned několik párů nohou, ale podpatky mezi nimi vynikaly. Žena. Ženy tu jsou dnes jen dvě. Už jen dvě.

"Nazdárek Remusi."

Vykřikla na celé schodiště Alice a zrychlila, aby ho dohnala.

"Tak co, jak je?"

Rozverně potřásla hlavou a upřela na něj své jiskřivé, malé oči.

"Nic moc. Nerad bojuji."

Zvláštní. Jak může takhle odpovědět. Dnes se přeci těší. Ano, proklatě, nebezpečně se těší. Potřebuje si dokázat, že on je přeci odjakživa a dosud na straně dobra. Nikdy neuklouznul. Jak lépe se o tom může přesvědčit, než bojem za dobro. Lepší způsob není.

"Hm. Zvláštní…"

Alice nechápavě protočila oči a pokrčila rameny.

"…a proto už jsi tři roky členem řádu a řadíš se na první příčky, mezi nejlepší bojovníky, co?"

"Řekl jsem, že nerad bojuji. Ne, že bojuji špatně."

Lépe obejít tu okatou lež nemohl. Dokázal to. Dokázal se nepodřeknout.

"A co ty, co že máš dnes tak dobrou náladu?"

"Těším se, to je jednoduché"

"Těšíš se?"

Remus nad tou pošetilostí jen zakroutil hlavou. Alice byla střelená. Už od vždycky, ale nikdy ho nenapadlo, že až tak moc.

Měl ji rád. Byla jedna z nejchytřejších bystrozorek a vůbec lidí, které kdy potkal, ale neuváženost a temperament čišely z každého jejího gesta. Nechápal, jak se může těšit a smát. Vždyť každá bitva vždy končí masakrem jedné strany. Zbývá se jen modlit, aby to pro tentokrát nebyla ta jejich, fénixův řád, strana dobra, ale i tak to bude tragédie. V každém případě.

*

Právě vcházel s Alicí po boku do provizorní jídelny a pracovny, nebo hlavního ústředí - chcete-li.

Všichni už tam byli. Všichni až na jednoho. Na jednu ženu či dívku, bystrozorku, na kterou nemá cenu čekat. Nikdy už nepřijde.

Nikdy už neuvidí, jak pyšně pohodí hlavou nad jejich dětskostí. Nikdy neuvidí její nechápavě nakrabacené čelo nad plánovanou akcí. Nikdy neuslyší to hlasité bouchnutí jejích dveří, které vždy tak zuřivě křičelo: Nesouhlasím! Nikdy. Její židle u stolu zůstane prázdná do té doby, než ji někdo jiný nahradí, ale už to nebude ona. Ona a její nezapomenutelné kouzlo. Ona, která pro větší dobro položila život, ale její smrt zažehla ohromný oheň nenávisti. Přinesla řádu dalšího protivníka. Rachel.

A pak mu to došlo. Ztratil pevnou půdu pod nohama a zatočila se mu hlava. Rachel tam bude. Ona tam bude. Jestli vyhraje dobro, ona zemře. Jestli vyhraje zlo. Zemře on.

Nechápal, jak může být Bůh tak nespravedlivý. Poprvé proklínal jeho jméno. Jméno pána, ve kterém celý život bojoval. Ano, Remus a celý řád bojoval, ve jménu Boha. Museli něčemu věřit. Čemukoliv. Jen to jim dávalo sílu. Jejich víra. Je jedno v co, je to víra.

Zoufalý pohled a vzkaz vyslaný k nebesům, o kterém již předem ví, že nebude vyslyšen. Rachel. Chloeina sestra se jim postaví a nikdo ani nemrkne. Nikdo se jí nepokusí zachránit. Proč taky? Je to přeci Smrtijedka. Co na tom, že je to Sestra bystrozorky, která už stejně více jak půl roku nežije. Nikdo nebude brát ohled na to, že pro Remuse ta žena znamená něco víc. Něco, co nelze pojmenovat a co by existovat vůbec nemělo.

***

Milovat. Tohle slovo mu vždy kladla jeho máma na srdce, když byl malý. Miluj a láska bude to jediné, na čem záleží. Miluj a láska tě ochrání. Miluj. To bylo její poslední slovo. A Remus se snažil, celý život nechával své srdce otevřené pro všechny, co to potřebovali. Pro všechny tam, bylo místo. Nikdo nezůstal ošizen.

Chlapec s medovým pohledem by se pro ně rozkrájel. Nikdo si toho nevážil. Jen málo lidí to dokázalo docenit. Téměř nikdo neznal pravou hodnotu toho daru, který každý den měli u něj jako na dlani. Brali to jako samozřejmost a pořád berou, ale jak by jim to mohl vyčítat. Milovat je jeho přirozenost. Milovat je slovo, umění, které dostal do vínku. Milovat je věc, kterou umí, ale nenávist je snazší.

Nenávist je cit, který dokáže naplnit každou částečku vašeho těla stejně jako láska, ale je daleko rychlejší, v některých okamžicích i silnější. Dokáže ovládnout naše tělo ve zlomku vteřiny. Je to cit, který ovládají i ty nejnižší duše ani za mák hodné obdivu. Jediné, co umí, je nenávidět, ale jak ti to umí. Nenávist je jejich život. Jejich důvod k dýchání.

V dobrých srdcích láska vždy zvítězí, ale není nikdo, kdo by se nenávisti vyvaroval, kdo by nikdy nepoctil ten oheň, který z ní sála, tu energii, která proudí až do konečků prstů… Nikdo, kdo by neokusil opojení zadostiučiněné nenávisti. Ani Remus ne.

Remus teď nenáviděl. Nenáviděl tenhle den. Nenáviděl tuto místnost. Nenáviděl lidi v ní. Nenáviděl své přátele, kteří ho dnes budou doprovázet. On tohle prostě nenáviděl. A v neposlední řadě. Naprosto neurputněji nenáviděl ji. Protože ona za tohle všechno může. Ona je jediný důvod jeho nenávist, toho všeho. To všechno ona.

"Prásk."

 


Komentáře

1 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 25. srpna 2010 v 9:07 | Reagovat

krásna kapitola :), tešim sa na pokračko :)

2 ♂Pobertka♀ ♂Pobertka♀ | Web | 25. srpna 2010 v 9:58 | Reagovat

Super Kapitola:)

3 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 25. srpna 2010 v 11:38 | Reagovat

Krásný... Temný...

4 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 25. srpna 2010 v 13:41 | Reagovat

A kdy bude kapitolka k Vězňům? Já se na ní moc těším. Můžeš se Guenon zeptat? :)

5 Piece Piece | Web | 25. srpna 2010 v 14:39 | Reagovat

[1]:Děkuju, zítra tu bude:D

[2]:Díky:D

[3]:Děkuju moc:D

[4]:Upřímně?:D Já vím a chápu, že ode mě nic nečteš, ale...  A zeptat se nemůžu, protože je na dovolené, ale piš to prosím příště někam jinam:D

6 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 25. srpna 2010 v 14:55 | Reagovat

trošku tvojmu komentu nerozumiem :D

7 Tracy Tracy | Web | 25. srpna 2010 v 17:35 | Reagovat

Teda holka, ty se zlepšuješ! Nebo si jen držíš stálou vysokou úroveň. Moc moc, pěkné... nejvíc se mi asi libil ten první odstavec po posledních hvězdičkách :-)

8 hry-online-zdarma-superhry hry-online-zdarma-superhry | Web | 17. června 2011 v 15:52 | Reagovat

Chceš vyhrát Minibike, R/C model Ferrari, originální hru COD:Black Ops nebo MP4 přehrávač ? Koukni se na http://raketka.cz/soutez-c.-1 a zůčastni se letní soutěže raketka.cz

9 Beltrix Beltrix | Web | 11. srpna 2011 v 10:52 | Reagovat

Ten začátek byl úžasně popsaný... fakt se ti to povedlo ;)

10 Piece Piece | Web | 11. srpna 2011 v 12:45 | Reagovat

[7]: Díky - i když opožděně :D

[8]: Chci, ale nikam se koukat nebudu, dík :D

[9]: Děkuju :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.