6. Malá bitva velké valky

26. srpna 2010 v 8:00 | Piece |  Druhá strana mince - HP povídka
Šestá. Myslíte, že když budu v téhle povídce teď vydatně pokračovat, že to ještě někdo bude číst?:D




Výkřiky. Křik. Slyšíte to? Nejde neslyšet. Poslední předsmrtná slova nevinných lidí. Poslední věty, které nejspíš nikdo neuslyší, a i kdyby… Nebudou ho zajímat. Slova, která by měla mít v našem životě největší váhu. Bývají to slova lásky. Jen málokdy slyšíte nenávist.

Máte tím posledním slovem potřebu vyjádřit všechno, co jste za ten život nestihli? K čemu jste neměli příležitost a nikdy mít nebudete? Udělejte to. Bude to to poslední, co stihnete. Neplýtvejte tím na nenávist.

Vždy když Remus slyšel tato slova. Vzlyky umírajících v bolestných křečích… On nenávist cítil. Nenávist a nic jiného. Neměl by. Věděl to. Nenávist je špatná, ale co mohl dělat jiného, než cítit nenávist? Nenávist k tomu, kdo za to může, kdo to způsobil. Ale dnes byla ta nenávist ještě znásobena. Jen málokdo nenáviděl tak jako Remus. Vlastně jen jeden člověk. Jedna žena. Žena na "temné straně".

Žena, která měla na nenávist jisté právo. Myslela si to, věřila tomu. Žena, která se skrývala za hrůznou smrtijedskou maskou. Žena, která Remuse nenáviděla. A on jí. Ale nenávist není jen nenávist. Je to jeden z nejvášnivějších citů. Jakmile nenávidíte... Jste schopni citu. Jakmile nenávidíte, nejste chladní. Když nenávidíte - Žijete.

***

Vrhli se do boje. Všichni najednou. Smrtijedi povzbuzeni novou a pro ně dalekou zábavnější a cennější kořistí, bojovali o to zuřivěji a Fénixové? Ti poháněni nezměrnou vírou a odhodláním jim byli zdatnými soupeři. Vždycky. A proto to dnes, stejně jako vždycky musí tahle bitva skončit tragicky.

Mrtvoly lidí, kteří zde zanechají více, než čest se budou potupně válet po zemi. Jejich zničené životy, promrhané, šťastné chvíle, které čekaly jen na ně, a osud, který navždy bude nenaplněn, zůstane tady, zašlapaný v prachu cesty... Jejich rodiny je nikdy nepřestanou oplakávat, protože oni zemřít nemuseli.

Remus se okamžitě vrhnul do bojové vřavy. Nerozhlížel se okolo. Netoužil vědět, kdo se skrývá pod tou či onou maskou. Nechtěl vidět jejich obličeje. Nechtěl vidět obličeje vrahů. Nechtěl vidět její obličej.

Jen bojoval. Metal okolo sebe kletby. Netušil, kde se v něm vzala ta zuřivost, se kterou posílal k zemi zatím každého, na koho narazil. Snad nenávist pomohla jeho síle, ale on byl silný. Nejsilnější ve svém životě. Protože musel. Chtěl je zabít, dokud bude moci.

Všechno šlo přesně podle jeho plánu. Až strašidelně se to podobalo ideálu. A to je vždycky nebezpečné. V jeho životě není přeci nikdy nic perfektní. Nikdy. Protože on si to nezaslouží. Je zrůda. Zrůda již od stého narození. Je jedno, jestli na tom nemá žádný podíl. Prostě to tak je. Je a taky to tak zůstane. Proto si to nezaslouží.

***

Viděl dítě, chlapce. Mohl být o takových čtyři až pět let mladší než Remus. Bylo to doopravdy ještě dítě. Dítě, které sem přišlo na jistou smrt. Jeho Pán ho poslal na popravu. Remusovi se chtělo zavracet.

Ten mladík dnes zemře nebo půjde do Azkabanu. Nikdy je nemůže porazit, ale on nebude ten, kdo mu podepíše rozsudek smrti, to ať udělá někdo jiný. Ten chlapec je ale bez šance. Leda… Ano, musí to zkusit. Nesmí být netvorem. Ale tím přeci už je...

"Jak se jmenuješ?"

"Cože? A-A-Alan."

"Alane, co tady děláš?"

"Já?"

Hrdě pozvednul bradu, ale v očích se mu zračil jen strach. Strach dítěte, které by tu vůbec nemělo být.

"Já tu vítězím! Zabíjím mudlovské šmejdy. Plním rozkazy svého pána. Nikdo není oddanější než já. A budu odměněn. Až tě zabiju…"

"Jistě, ale pověz mi před tím jednu věc: Opravdu si myslíš, že máš právo brát životy nevinných lidí? Myslíš si, že máš právo zabíjet? Kdo to právo má? Odpověz mi, a pak udělej, co musíš. Ale... Pamatuj si tohle: Smrtijedi nejsou jediní, kteří tě mohou ochránit a pomoci k velkým činům. Záleží na tobě. Jsi hrdina, nebo ten zlý?"

"Já... to... se... Tak to prostě je. Je to můj úděl, mé poslání. Jen díky tomu můžu v životě něčeho dosáhnout."

"Není jen jediná možnost, ale ty mi teď nedáváš na výběr. Víš, bláhově jsem si myslel, že to s tebou půjde po dobrém. Spletl jsem se."

Ještě chvíli se díval do jeho očí, do očí, ve kterých se v tuto chvíli zračil obraz zcela totožný s tím, který tam Remus viděl před několika lety. Když Alan poprvé přijel do Bradavic, když se poprvé setkali.

Remus se díval se přesně na toho prvňáka, kterému před lety ukazoval cestu do Velké síně. Na prvňáka, který byl utiskovaný Zmijozelskými a nenáviděl je skoro stejně jako on, přesto se k nim přidal. To byl něco, co Remus nedokázal pochopit A tak ho nechal jít...

***

Později již Remusovi rozhovor s tím to chlapcem splýval jen v jednu jednolitou, rozmazanou čáru. Čas protékal kolem nich jako písek děravým sítem. Snaha chytit ho, se vždy obrátila v prach. Na zemi leželo již mnoho těl.

Některé měl na svědomí dokonce i sám Remus. Pohled mu spočinul na již nehybné tváři onoho chlapce. Ano, Alan byl mrtvý. Remu ho sice nezabil, ale jeho smrt si vyčítal. Bylo to ještě dítě.

Boj se již pomalu chýlil ke konci. Hlasité výkřiky zaklínadel té nejčernější magie se odráželi od tvrdých cihlových stěn místních domů, ale dobré dva tucty bojovníků zatím nejevili známky únavy či kapitulace. Pro ně ta pravá zábava teprve začíná.

*

"Bello!"

"Jsem tak rád že tě vidím. Jsem potěšen tvou přítomností."

"Těší mě. Blacku. Nemohla jsem se tě dočkat."

"To není fér."

"Co, bratránku?"

"Jsi den od dne dokonalejší"

"Já vím."

"Dokonalejší čarodějnice. Nazdar Ježibabo."

"Co od tebe čekat jiného, čokle. Ale vypadá to, že už ses dlouho nedíval do zrcadla. Vzhledem k tomu, jaký jsi narcis... Nečekala bych, že přehlédneš ten ohavný pupínek na tvém pyšném pršáčku, Siriusi."

"Pořád stejná, co?"

"Jistě..."

Sirius. Nedá si pokoj. Nikdy. Remus nemohl uvěřit jeho schopnosti dráždit hada bosou nohou. Bella byla nebezpečná. Možná jedno z nejnebezpečnějších vůbec. Včetně pána zla. Jen jeden člověk tu byl pro všechny přítomné nebezpečnější než Bella. A to byla Rachel.

Rachel stojící uprostřed bitevní vřavy. Rachel, která ztrácela vůli bojovat. Rachel, která si uvědomila svou prohru. Rachel, která prohraje vždycky. Každé její vítězství bude prohrou. Každé.

Dnes už nemohla dál. Poprvé ve svém životě si musela přiznat porážku. Srazil ji na kolena. Nevěděla proč, ale dnes a kdykoli jindy by před ním klečela na kolenou a prosila, jen aby se dozvěděla pravdu.

Neodbytná otázka: Proč? Ji mučila. Pronásledovala. Každý den, každou hodinou nabývala na síle. Rachel myslela, že se zblázní.

Pustila svou hůlku. Jen tak. Slyšela, jak jemně dopadla na zem, přesto se nesehnula s úmyslem zvednout ji. Přišlo jí to vzrušující, protože on přijde. Jedině tak přijde. Zachrání ji. A pokud ne? Je to jediné správné rozhodnutí, které kdy udělala. Chtěla se nechat unášet hlukem okolní bitvy. Tohle by byla hezká smrt.

Nechtě ji zemřít. Tak ji nechte zemřít. Nechte ji odejít - Jak si přeje. Zapomeňte na ni. A žijte svůj život…


 


Komentáře

1 Jenny-sbx))♥ Jenny-sbx))♥ | Web | 26. srpna 2010 v 9:05 | Reagovat

wow tak to bylo...WOW jiný slovo mě nenapadá nebo jsem unavená..možná obojí..xDNebo si musim obnovit slovní zásobu..=Dlíbila se mi jako ta předchozí..=)

2 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 26. srpna 2010 v 9:17 | Reagovat

krásna kapitola :):):):), tešim sa na ďalšiu :):):):)

3 ♂Pobertka♀ ♂Pobertka♀ | Web | 26. srpna 2010 v 12:08 | Reagovat

Náááááádherná kapča :)

4 miselka miselka | Web | 26. srpna 2010 v 18:36 | Reagovat

prepáč teraz som si až prečítala tvoj koment rada sa spriatelím ale ja nie som Chris iba jej kamarátka ale chcela by som sa spriateliť keď budeš mať záujem napíš mi na blog

5 lina lina | Web | 26. srpna 2010 v 22:26 | Reagovat

tý jo..je to čím dál lepší:D jistě, já to budu číst....
díky za koment...no jo, jak jsem psala kami, z autorek ff fanynky dorama neudělám:D ale snažím se, hele ono stačí se na jedno podívat, buď tě to chytne nebo ne..je to jen další seriál...

6 Tracy Tracy | Web | 27. srpna 2010 v 10:28 | Reagovat

Ach můj bože, ta kapitola byla dokonalá... Úplně jsem na ta slova valila oči. Aaa, to bylo tak skvělý, že teď asi budu muset jít na snídani a uklidnit se. Teda holka - úžasný!!!

7 Beltrix Beltrix | Web | 12. srpna 2011 v 16:29 | Reagovat

Tomu se říká dokonalost! Ta přestřelka Belly a Siriuse... prostě krása...

8 Piece Piece | Web | 12. srpna 2011 v 17:23 | Reagovat

Děkuju mockrát :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.