Kapitola šestnáctá

27. září 2010 v 15:15 | Guenon |  Překrásná lež - HP povídka
...:D


"Alex?" Volal na mě kdosi z nehorázné dálky. "Doháje Greenová, kde vězíš?" Vztekal se ten hlas - který, nutno podotknout, zněl mužsky, což nedávalo ani nejmenší smysl. Protože tím, že jsem usnula ve své posteli, jsem si byla jistá.
"Kolik je hodin?" Zazývala jsem na dotyčného.
"Pět. A teď dělej, vstávej." Hučel na mě a snažil se mi ukrást peřinu.
"Ať jsi kdo jsi, měj radši pořádně dobrej důvod mě budit, jinak smrti neunikneš." Vyhrožovala jsem a neochotně jsem se posadila. "Blacku?!" Vykřikla jsem mírně. "Co ty tady děláš? A jak ses sem dostal?"
"Máme válečnou poradu, je to nutný, důležitý a neodkladný. Takže se koukej vyhrabat. A to tak, že rychle. Mimochodem po ránu vypadáš ještě hůř, než obvykle."
"Kdybych nebyla na pokraji fyzickýho zhroucení, bylo by už po tobě. A jak jsi se sem dostal?"
"Jsem tu už od večera. Rande s Kelly se mi trochu protáhlo, jestli teda rozumíš..."
"Hlavně žádný podrobnosti, prosim tě. Ale stejně nic z toho nedává smysl. Zaprvý: Skluzavka. Za druhý: Jak ses teda domluvil na válečnej poradě s ostatníma? Teda, pokud válečná porada nemá zahrnovat jenom nás dva, a v tom případě zdrhám."
"Zaprvý: Mám svý metody, věř mi. A za druhý: Máme s Jimmym jedno velmi šikovný komunikovací udělátko, který tě ale nemusí zajímat. Teď už se zvedej a dělej, pospícháme, než se Rem vrátí."
"Rem nesmí jít?"
"Rema se to týká, ty génie."
Neochotně jsem se zvedla a vyhnala jsem Siriuse, který s tím nebyl velmi zadobře - zřejmě počítal s tím, že mi bude při převlékání asistovat. V polospánku jsme si natáhla tepláky a triko.
Pak jsem vylezla před pokoj, kde na mě už čekal.
"Jak se ho to týká?" Snažila jsem se opět vyzvídat.
"Uvidíš na místě, musíme to s Jimmym stejně vysvětlit i Lily."
"Aha... Lily jde taky, jo?" Otázala jsem se překvapeně. "Teda jako myslím... Neměli by jsme jí taky vzbudit?"
"Nocovala dneska u nás." Řekl mi prostě.
"Proboha, copak nikdo v celý škole nechrápe ve vlastní posteli?"
"Co říct, Bradavice vždycky byly a vždycky budou kurevník - ostatně ptá se vážně ta pravá."
"Tsss!" Zasyčela jsem na něj, ale dál jsem se nevyjadřovala.
Než jsme se doplazili do jejich pokoje, vyslechla jsem si pár nepříliš vábných detailů ze Siriusova rande. A na závěr všeho, pro dovršení mého znechucení, prohlásil:
"Víš, byla tak dobrá, že se s ní možná ještě párkrát sejdu."
"Prosím, nemluv." Bylo jediné, na co jsem se zmohla.
"Máme ťukat?" Zeptala jsem se, když jsem se zastavili přede dveřmi pokoje.
"To máš fuk." Řekl a vzápětí otevřel dveře.
"Hola hola, záchraná mise Remusův umírající milostný život volá!" Vpadl do pokoje velmi stylově Sirius.
"O čem je řeč?" Podívala se na nás zmateně Lily a upřímně jsem s ní nemohla než souhlasit.
"A kde je vlastně Rem? On taky nespí na svým pokoji?" Dodala jsem.
"Dámy dámy, nesnažte s používat vaše milé hlavénky na nic jiného, než na hezké účesy."
Prohlásil James a já jsem vzápětí zpozorovala v zrcadle na své hlavě vrabčí hnízdo, které se rovnalo i tomu Jamesovu. "Všechno se dozvíte." Dodal tajemně. "Siriusi, můžeš?" Otázal se svého přihloupě se culícího kamaráda a ten se samozřejmě chytil:
"Jistě, Jimbo, bude mi potěšením. Takže, jak naše dámy jistě ví, Remus prožívá období... Jak bych to řekl... Nedobrovolného půstu. Nemůžete se tedy divit, že jsme se po nezralé úvaze rozhodli, že mu někoho musíme sehnat."
"Neřekla bych, že z toho bude nadšenej." Nesouhlasila jsem s géniálním plánem.
"Což je taky důvod, proč se to nesmí dozvědět." Zašklebil se na mě rádoby sladce Jimmy. Lily ho nato
obdařila zamračeným pohledem.
"Jak to chcete udělat? A kde teda Rem je?" Nedávala jsem pokoj.
"Musíme to nějak vymyslet. Proto tu jsme. A, když to musíš vědět, Remova mamka je nějak nemocná
a tak jí jel na pár dní navštívit. Takže má někdo nějaký návrhy?"
"Musí bejt hodná, žádná přehnaná dračice, aby se nám Náměsíčník nepolekal." Začal Sirius, kterého to zjevně velmi bavilo. "Někdo... Já nevím, pomáhejte taky!" Postěžoval si a obviňujícně se podíval na mě a posléze i na Lily.
"Takže říkáš hodná, milá, nejlíp aby jí znal. Jako kamarádku..." Uvažovala Lily na hlas a věnovala
mi dlouhý upřený pohled. James zjevně pochopil, kam tím míří a souhlasně zavýskal:
"No jasně! To by šlo... To by se rozhodně dalo provést."
"Cože?" Prohlásili jsme se Siriusem unisono - oba zjevně mimo mísu.
"Mohli bysme mu dohodit Alex." Seznámil nás se situací blahosklonný James.
"Proč ne? Bylo by to ideální. Navíc co já vím, o toho omylu Rodgera jsi s nikým nechodila." Zazubila se ně mě Lily, dle mého skromného názoru velmi falešně.
"Ale... To... Já..." Koktala jsem, absolutně postrádajíc tušení, co jí říct. Protože už dva měsíce udržuju vztah s učitelem? Ne, to asi nevyjde... Záchrana naštěstí přišla z nečekaného zdroje:
"Nemyslím, že je to dobrej nápad. Představte si, jak by ho to naštvalo, kdyby to prasklo. Chce to někoho, o koho si bude moct trochu zabojovat. Navíc, bez urážky Alex, nejsi jeho typ." Vděčně jsem se na něj podívala.
"Já nemůžu víc souhlasit." Prohlásila jsem spokojeně.
"No jo, jak myslíte." Řekl nakonec James. "Ale to nám v naší situaci moc nepomáhá, co myslíte?"
"To ne." Souhlasila s ním Lily a obdařila ho vlídným úsměvem. Zadoufala jsem, že takhle v přítomnosti Joshe nevypadám. Ikdyž Lily byla poslední dobou vlastně celkem příjemná. Možná jsem prostě zaujatá...
"A proč to vlastně řešíme mi? Stejně nejsme schopný někoho jen tak vybrat. Leda by někdo vlastnil seznam bradavickejch holek s fotkama a dokumentací zájmů."
"Jsem rád, že se ptáš." Zareagoval hbitě Sirius a přešel ke svému nočnímu stolku.
"To si ze mě děláš prdel..." Řekla jsem zoufale.
"Nedělá." Odpověděl mi křenící se James.
*
Po půl hodině, během které jsem prodělala několik infarktů( souvisely hlavně se Siriusovým poznámkami pod čarou) jsme vybrali několik možných kandidátek. Ikdyž jsem o celém procesu tvrdila, že je šílený, musím říct, že některé se k Removi asi vážně hodili.
"Takže... Myslím, že Kate vítězí na plné čáře." Prohlásil James.
"Je to slepice." Oponoval mu Sirius.
"To říkáš jenom protože tě nikdy nechtěla."
"Což dokazuje, že má špatnej vkus, nemyslíš?" Věřil si.
"Já tě taky nechci můj vkus je úplně v pořádku." Hádala jsem se dál.
"Prosím vás, nechte si svoje žabomyší války na doma. Teď řešíme Rema."
"Co ještě řešíme? Prostě zařídíme, aby se potkali."
"A to chcete udělat jak?"
"No prostě..." Začal nám James vykldat svou teorii, když jsem se zarazila.
"Kolik je hodin?"
"Noo... půl osmý." Řekla mi Lily.
"Zatraceně! Musím jít." A začala jsem se pracně zvedat ze země.
"Kam prosim tě? Vždyť snídaně teprve začíná a co já vím, tak máš první hodinu volnou." Ptal se James zvědavě.
"No já to... Si ještě musím něco zařídit ve knihovně." Vymýšlela jsem si za pochodu a Sirius mě obdařil vědoucím pohledem - začínal mi s tím pěkně lézt na nervy. Ačkoliv jsem mohla být ráda, že byl prozatím schopný se o svých poznatcích nikomu nezmiňovat.
Pokoj jsem raději opustila dřív, než se někdo začne vyptávat. To by se pro mě, nejhorší lhářku na škole, mohlo stát osudným. Štrádovala jsem si to k Joshovu bytu s vědomím, že pozdě přijdu tak jako tak - takže prakticky nezáleží na tom, jestli si teď uženu souchoť nebo ne. Zaklepala jsem a vyčkávala. Dveře se mi po pár vteřinách otevřeli a když jsem se rozhlédla po pokoji, spadla mi brada.
"Co to má jako být?" Ptala jsem se udiveně.
 


Komentáře

1 Nel-ly Nel-ly | Web | 27. září 2010 v 16:10 | Reagovat

tak jo přiznávám, nečtu tak rychle, čas od času jsem pár řádek v minulých kapitolách přeskočila. Zajímalo by mě, jaké kapitoly ještě byly na starém blogu? tuhle už si totiž nepamatuju :) ale to neznamená, že mě to mrtí, je svělý číst to v rychlém sledu za sebou od znova a vidět, jak moc to nabírá grády (a to se mi první kapitola ani oc nelíbila!!! kdysi.. kdysi dávno :D)

2 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 27. září 2010 v 18:19 | Reagovat

Wow.. Tak se du kouknout, co tam viděla tak zajímavýho :D

3 kami kami | Web | 28. září 2010 v 20:59 | Reagovat

A tuto si zase pamätám ten začiatok... alebo nie? (Budem kričať.)
Pokračovanie je super, ako inak. (Chudák Remus.) :-D

4 Zasněná* Zasněná* | Web | 18. ledna 2012 v 9:51 | Reagovat

Já to říkala... Chudák Alex... Třeba by ji teď mohl utěšovat James? :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.