A jinak jsou všichni zdraví, ano? Aneb v krizi, nasraná, dutá a...

21. října 2010 v 18:32 | Guenon |  Co se nevešlo...
Všichni se zbláznili. Dočista!

Je mi na blití (doslova - to bude stresem a hnusným sýrem:D). Bolí mě hlava (to bude řvaním a měsíčním prokletím). Jsem nasraná až do běla (a to bude na dlouho).

Proč mám dělat rodiče svému otci? Mám ho snad vychovat já? A vůbec - když přijde na věc, oba jsou jako malé děti. Dnes řádil papá. Na poslední chvíli (opět! a to tvrdil že tenhle víkend nemá čas ani omylem!) zavolá, jestli jako přijdedu. To, že bych mohla něco mít, se nepřipouští. Prý: "Ser na kamarádky, ty uvidíš ve škole, přijeď ke mě, já už tě neviděl měsíc."
Co já mám na tohle říct? Je to snad normální? Jsem psychicky vydíraná vlastním otcem, mám mu do zítra zavolat, jak to bude, a nemám ponětí, co se bude dít. Za normálních okolností jsem tam ráda - ale takhle? Ovšem, nechci mu ublížit, ale přijde mi, že ani on by neměl ubližovat mě.

A, milí drazí čtenáři, proč že vám to vykládám? Sama nevím. Blog je v úpadku, má osobnost je v úpadku (ne-li již v kanále) a... myslím, že více na dno už spadnout nemůžu. Takže k otcovi nejedu - ať kouká dospět a pak si můžeme povídat (jak moc mě bolí tohle říct!). A na zítřek se upínám - myslím, že to potřebuju. Hloupý dívčí smích, tuny líčide a laku na vlasy, voskové pásky na nohy (a bůhví, kam ještě. Zaslechla jsem něco i o ksichtu! bojím!:D) a zelenou masku na držku.

No a co, že propadnu, nejspíš ze mě bude zkurvená prodavačka v KFC vážící tři tuny a že jsem přílišná kráva, co se neumí zamilovat a když už to na to vypadá, začnu kolem sebe kopat a všechno zkazím. No a co!

Pořád mám pro co žít, ne? A když ne, vždycky se můžu ožrat a skočit na prvního cigána, co se namane. (ne, já nejsem rasistka, jen jsem nasraná na všechny a všechno. A pro jednou se oženu tím, že na to mám právo)

Musím se omluvit za tenhle článek. Jen výlev pitomé čtrnáctilété slípky, co si myslí, že její problémi něco znamenají. A co by za ně jiní dali!

Musím jít. Zbytečně zírat do učení, i když to zase zkurvím. Jsem zbytečná, víte?

Chtěla bych mít na něco talent... vím, že kdybych měla talent, šlo by mi to s ním. Sakra práce. Teď zním jako debil:D
 


Komentáře

1 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 21. října 2010 v 19:06 | Reagovat

Teda, takhle si nevěřit a podceňovat... tss... Ty máš talent! A to talent rozesmát, psát krásný povídky a ne jenom to. Úžasně se vyjadřuješ a věř, že nejsi zbytečná. Občas si tak taky připadám a vím jaký to je. Nikdy mi to nikdo nerozmluví, ale snad poslechneš člověka (jestli vůbec ještě člověka), kterej ví co prožíváš :-) Drž se, směj se a užívej si a brzy něco napiš, třeba Vězně.. :-D A na rodiče se vykašli, počkej, až si to sami srovnaj v hlavě, to je taky někdy třeba, ptže se vážně někdy chovaj jak malý a taťkové umí bejt neuvěřitelně sobecký :-D (sorry tati, ale je to tak)
Takže hlavu vzhůru... sakra! Ne! Musim pryč než ze mě zase vylezou nějaký nesmyslný moudra xD

2 Pobertka<3 Pobertka<3 | Web | 21. října 2010 v 19:10 | Reagovat

Věř si :D

3 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 21. října 2010 v 19:39 | Reagovat

Máme zjevně hodně společného (teda kromě rozvedených rodičů...);-)

4 Maya Maya | 21. října 2010 v 20:40 | Reagovat

Nech toho! Štveš mě, protože ty rozhodně máš talent, jsi hodná, milá a hlavně dokážeš rozesmát, i když se člověk necítí nejlíp.
S tím tátou...no, já bych tam taky nejela. Naši sice nejsou rozvedený, ale někdy bych byla radši, kdyby byli...s mým tátou je to peklo :-/
Moc ti držim palce...zejtra si dej vosk všude, kam budeš moct, nalož se do vany s okurkama na očích (bože, tohle bych chtěla někdy zažít) a vykašli se na všechno. Je ti čtrnáct, máš na to právo a hlavně máš právo na zodpovědný rodiče.
Takže hlavu vzhůru, dítě mé, stojíme při tobě :-)

5 Angie Angie | Web | 21. října 2010 v 22:29 | Reagovat

Klid, takové stavy jsem taky měla. Akorát že doma mám oba rodiče, takže to bylo bych řekla - jednou tolik.
Přestala jsem to ale už dávno řešit, víš. A tobě radím úplně to samé, protože kdybys měla později tak všechno řešit, zblázníš se.
A mimochodem: můžeš přeci milovat mě, ne?
S tím talentem, na to kašli. Až budeš na icq, ozvi se, něco ti řeknu.

6 Hope Hope | 21. října 2010 v 23:21 | Reagovat

víš, já tě vlastně chápu...rozhodmě v postoji k tvému taťkovi...byla jsem na tom hodně podobně, ale to je strašně dávno, teď mám vlastně z rodiny jenom jeho a jeho novou rodinu a jsem za ni ráda, ale nikomu, ani svému největšímu nepříteli, nepřeju, aby dopadl tak jako já...věř mi, vím, jak se cítíš, akorát mě kdysi takhle psychicky vydírala máma a to jí neodpustím, ne za těchhle okolností, v ní podporu nemám, ale tobě přeju, aby tvůj tatínek brzy přišel k rozumu a došlo mu, proč to dopadlo tak, jak to dopadlo a ono mu to dojde, neboj, určitě brzy ;o)
za tenhle článek se neomlouvej! člověk se někdy potřebuje vypovídat nebo vypsat, pomáhá to, znám to z vlastní zkušenosti a vím, že tenhle můj komentář ti nepomůže, ale snad by se ti mohlo ulevit, když víš, že tě někdo chápe ;o)
nejsi zbytečná!
každý člověk má na něco talent, jen ho musí objevit ;o)

7 Chris Chris | Web | 22. října 2010 v 8:40 | Reagovat

tiež ťa chápem... to je v pohode takéto stavy má každý... a ten kto hovorí že ich nemá len sa bojí ich priznať

8 Jenny Jenny | Web | 22. října 2010 v 19:39 | Reagovat

Ahoj dlouho jsem se neozvala nemám čas a dneska ráno jsem hodila šavli..xDx/
Chápu tě a já ti přeju všechno štěstí at všechno se vrátí/alespon trochu/ do normálu..x)

9 miselka miselka | Web | 23. října 2010 v 18:08 | Reagovat

nápodobne :-( musíš si veriť inak to nejde

10 Therysek Therysek | 24. listopadu 2010 v 19:34 | Reagovat

Taky s tebou soucítím. Ale stejně..když píšeš, sarkasmus z toho přímo srší...to je nepřehlédnutelný...

11 Káva Káva | Web | 6. srpna 2013 v 10:45 | Reagovat

Káva přináší lepší výkon http://petr-boubel.blog.cz/1302/kava-a-sport

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.