Bohém aneb svině líná!

11. října 2010 v 20:17 | Guenon |  Co se nevešlo...
Dnes jsem se poctivě doučovala matematiku.
Nejhorší z doučování byla matinka, která se rozhodla, že tam bude celou dobu oxidovat. Ale potvrdila jsem si, že lidi skutečně umí říct věci tak, jak potřebujou.
Normálně, když se o mě a studiu matematiky vyjadřuje, tvrdí mi, že jsem Svině líná. Že je to se mnou zbytečný, že na to stejně seru a že to můj mozeček nikdy nepochopí.
Když se doučuji, říká, že jsem asi přílišný bohém na striktní pravidla matematiky. Já se jen držím, abych nevybouchla smíchy. Nesnáším pokrytectví.

Jinak nevím. Chytá mě krize osobnosti. Asi to svedu na podzim. Mám téměř hotovou kapitolu ke lži. Snad jí dodám včas, když uznám za vhodné, že si ji zasloužíte:D

Zase koukám na Lost. Už jsem zapomněla, jak jsem je kdysi milovala. Vlastně mě k nim přivedli upíří deníky a drahý Damon. On tam totiž taky hraje:D A pak je tam Sawyer(jestli se to takhle píše, netuším:D Prostě česky: Sojer:D)... takže jednoduše vždy na co koukat:D A zmínila jsem, jak miluji Charlieho? Ne? Tak tak:D Je to vlastně jedinej seriál, u jehož konce řvu všichni. I většina drahých přátel pohlaví né tak uřvaného přiznalo, že na závěr zaslzely. Já? Já řvala jako zjednaná ještě tejden pak. Ale to jsem já. Řvu u reklamy na Unicef, řvu u reklami na Merci. Řvu teď, protože jsem si vzpomněla na reklamu na Unicef a reklamu na Merci.

V neděli jsem byla v divadle. Polská krev se to jmenovalo. Stálo to za hovno, víte? Klasika zruinovaná trapnými pokusy o humor, žádný děj, žádné slušné dialogy... dvě hodiny plytkých keců v průměrných kostýmech. Moje smrt.
Navíc jsem, já debil, jela v podpadcích... To byste museli vidět. Zapíchla jsem se do každýho kanálu či odtoku či železné rohožky co jsem potkala, hodila jsem totální hubu na cestě do schodů, a když jsem ty schody pak měla sejít, tak křečovitě jsem se držela zábradlí, že jsem si málem nevšimla babky, co se po něm hrabala nahoru a málem jsem jí smetla. ("Ne, ne! Moje zábradlí, nepustím se! Vždyť máš hole, to ti nestačí, bábo?")
Pak jsem se natáhla ještě několikrát, omylem jsem si po přestávce sedla na špatný místo (a sklidila přednášku od hnusnýho chlapa, co měl teda co říkat, jelikož celý druhý děj jen chrchlal, prskal a smrkal:D)

Takže co z toho plyne? Nejezděte za kulturou! Válejte se doma, jako já. U seriálu:D A mějte se!:D

Protože já, drahoušci, odcházím:D a dám si dlouhatánskou vanu!:D
 


Komentáře

1 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 11. října 2010 v 20:32 | Reagovat

:-D Ty se teda máš :-D Tak to je i u mě. Neboj :-D xD Zážitek z divadla? Sem se tu válela smíchy xD. Přesně! Nejezdit za kultůrou. Radši dřepět doma na zadku u PC a nehnout se odtud :-D

2 Chris Chris | Web | 11. října 2010 v 20:48 | Reagovat

to s tou mamou poznám mne to robia obaja rodičia :D no a to divadlo... :D to s tými opätkami by sa stalo aj mne :D a neutop sa! :D najprv pridaj kapitolu :D

3 Maya Maya | 11. října 2010 v 21:04 | Reagovat

Jojo, kanály jsou, holak zlatá, pěkný svině :-D ne, vůbec se mi to nestává. Za kulturou nechodím, protože to bych musela mít za a)kam a za b)bodyguarda.
Musím přiznat, že Sawyer je taky můj hrdina a Upíří deníky bez Damona, ale jen s nudným Stefanem stejně jako je nudnej Edward ve Stmívání... to bych asi nepřežila... miluju záporňáky. Miluju Severuse, Murtagha,, Draca, Damona a spoustu dalších podlých zmijí :-)
Jinak, holky na matematiku prostě nemají buňky, já jim to říkám pořád, nechápu, proč to nechápou :-D

4 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 11. října 2010 v 21:16 | Reagovat

Já mám tu výhodu, že když už jedem do divadla, tak máme předplatný a bu´d sedímé v lóži, nebo už asi 3 roky na stejným místě... :D

5 lucrecia lucrecia | Web | 11. října 2010 v 21:31 | Reagovat

Matika, můj oblíbený předmět. Ne vážně, já si nedělám srandu. Do matiky se totiž nemusím nic učit, protože to co nepochytím v hodině už sama stejně nepochopím. A já divadla zbožňuju, ale právě že někdy to nestojí za nic a proto mám ještě raději opery, ale jezdit na ně daleko z našeho zapadákova se mi už tak nechce. A když jsem začala nosit podpadky tak jsem nadávala na každej kanál, na každej kamínek, na díry a nejvíc na dlažební kostky a teď už pohodičky že i zapomenu, že nějaky podpadky mám.

6 Nel-ly Nel-ly | Web | 11. října 2010 v 23:00 | Reagovat

Ach ano, matika můj oblíbený předmět :D LUCRECIE, jsme divné :D
Bohužel s nástupem na vejšku se z toho stal tak trochu horor, ale co se dá dělat... to tebe ještě pár let nepotká :)

a co se týče divadla, tak už ten název zní tak, že bych na to doopravdy jít nechtěla :) osobně miluju muzikály, nenávidim operu (snad pár písniček) a v tuhle chvíli jsem nadšená z baletu - vzhledem k tomu, že známý tancuje v Národním :)

7 Angie Angie | Web | 12. října 2010 v 13:46 | Reagovat

Nenávidím matematiku. Kdybych měla tři přání, jedno z nich by bylo zrušení matiky. Vážně.
S podpatky si vůbec nedělej hlavu, občas mám taky problém, nejhorší je, když nějaké boty vytáhnu po půl roce a až po půl hodině chůze, kdy už si nemůžu boty vyměnit, zjistím, že podpatek je vyviklaný a moje chůze tudíž vypadá příšerně. :-D

8 Pobertka<3 Pobertka<3 | Web | 12. října 2010 v 14:55 | Reagovat

Nesnáším Matiku!! :D Ale ted'ka je to docela lehký, takže to (zatím) jde :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.