Listopad 2010

Poběhlice (aneb Ať se taky zasmějete:D)

27. listopadu 2010 v 16:20 | Piece |  Co se nevešlo...
Budete se mi smát, ale tohle jsem napsala, když jsem se učila na čtvrtletku z matiky. Je to hrůza hrůzoucí a mám dojem, že tohle je za tu dobu, co krzím, můj literární vrchol a to je, přiznejme si, je docela dost v pr...:D Ale...Chtěla jsem jednou po sto letech taky něco přidat, když už si tak dlouho spokojeně hniju ve své krizi a na vás tak dlabu. Takže: Vzhůru dolů, ke kulatému stolu:D Ne, dobře, to bylo trapný, ale představila jsem tím mé téma. Básním, ano doopravdy je to básnička, ale...No, dejme to mu. Pokus o rým tam je a je to i s příběhem, takže je to básnička s FF námětem. Pokus dobrý, což?:D

PS: Ve Wordu to bylo takový dlouhý a tady je to takový prcatý...Zrada:D
PPS: Ano, můžete se mi smát:D
PPPS: Do jaký rubriky to mam jenom prásknout. Nevíte?:D



Poběhlice

Tmavovlasá dívka dívala se směle,
na mladého chlapce, jenž se směje vřele.
Co má vlasy černé, havraní
a na koštěti se prohání.
Uhranula dívku ta černočerná kštice,
a tak dívala se, dívala se více.

Jednou, možná již brzy,
zbudou dívce v očích jen slzy.
Chlapec se s jinou dívkou vodit bude,
na růžové tváři slza zbude.
Jen jedna slza, jediná,
dívka přestane být nevinná.

S kamarádem se spustila,
studu zjevně nehledila.
Však nezklamala se již více,
stala se z ní poběhlice.
Srdce hlouběji v hrudi skryla,
nikdy by již neměnila.

Chlapce více neviděla,
lítost nikdy necítila.
Žila s někým, žila sama,
již se nikdy nezadala.
Přec žila šťastně, bez havraní kštice.
Ta jedna malá, malá poběhlice.

4. Kapitola

24. listopadu 2010 v 20:07 | Guenon |  Vězni osudu - HP povídka
Tak... Je tomu půl roku, co jsem k téhle povídce napsala poslední kapitolu. Hrozné, že? :)
Ale slibuju jí tak dlouho, že přibýt už sand musela. Draco přijde do konce týdne, nebojte, nezapomněla jsem:D
Je krátká, ale delší být neměla. Takhle jsem jí ukončit plánovala...
Vůbec nevím, jestli se to drží prvních tří. Snad... je to tak dávno, víte? :)
A já končím, tady je to, pro vás všechny, co ještě víte, o co jde. :D

Soutěžní jednorázovka - Souboj titánů

22. listopadu 2010 v 18:09 | Guenon |  Jednorázovky
No, jak jste si už přečtetli, tohle bylo zasláno do soutěže u Bely Black:D
Nepovedla se, ale co - jaksi nemám co přidávat :D (to víte, lenora je krutá:D)
Mělo to být vtipné - není:D Severus, který byl druhou podmínkou, tam je, ale mírně znásilněný, tak se nedivte :)
Ještě - byla tu triple-recenze na Relikvie, blog jí smazal. Hned, jak splaším Piecinu část, jež jsem si bohužel, já tupan, neuložila, dám to sem:D
Na kapitolách zkouší dělat. Tenhle týden chci přidat Vězně, protože je slibuju už tři měsíce, a Draca, protože ho mám téměř hotového :D

Další fotky plus pár keců :)

16. listopadu 2010 v 14:08 | Guenon |  Foťákování aneb Za objektivem
Takže (:D) - dneska se válmí doma. Zítra budu taky, nejen díky státnímu svátkování. Důvod je horečka, jež mne postihla dnes ráno. Ale do soboty budu zdravá, jak bych jinak přežila bez Harryho? (tzn nebojte a počítejte se mnou!:D - myšleno na stávkující spolublogařky:D)

Teď jsem vstala - ostudné, že?:D Půjdu si udělat čaj a pustit si pohádku. Vlastně jsem nemocná  ráda :) Obzvlášť dnes se to hodilo, jelikož jsem se vyhla písemkám ze zemáku, chemie a referátu z dějáku:D (muhaháááá:D)

A teď už raději další fotky:


První pokusy o fotky - část první

11. listopadu 2010 v 15:55 | Guenon |  Foťákování aneb Za objektivem
Takže, jelikož jsem prostě střevo a musím vyzkoušet vše, poslední dobou mě chytlo focení. Pro ty, jež se v tom jakkoliv vyzanají - raději utečte, jsem amatér. :) Ale můžu říct, že mě to baví. Takže, tady  je "pár" prvních pokusů, tzn. výběr z dvanácti set fotografií, jež jsem nashromáždila ve svém foťáku od té doby, co mi ho před téměř půl rokem věnoval drahý děd. :)


Diagnóza: Učitelka.

8. listopadu 2010 v 16:41 | Guenon |  Co se nevešlo...
Být učitelkou znamená psychickou poruchu - nepopiratelně. Vezměte si naší paní učtelku na matiku, senilní starou svini, jež věří, že její předmět je svatý grál minimálně. Jistě byla již už i při založení školy a třásla si pravicí s Masarykem. Věk na to má - a pýchu taky. Nebudu rozebírat pochybnost její známkování, pochybnost její zdravé mysli či zajisté nějaké postižení sexuální orientace (zahrnující úhloměr a kalukačku).

Učitelé nikdy nebudou normální. Kdo se diví? Jestli zažili generace spratků jako jsme my... Nejsem překvapená. A vykládat pořád tu stejnou nudnou látku pořád dokola těm znuděně tvářícím se existencím... Není to sranda. Takže ne - učitelé nemohou být normální. Ono to ani jinak nejde.

Máme legrační bioložku - občas k nám má srdceryvný proslov o naší bídné existenci. Jeden neví, zda se smát či brečet. Ono... Když nám vykládá, jak se jako beztvaré hmoty odpinkáváme z hodiny na hodinu... :D Ale minimálně je svá - vlastně jí mám ráda. Jenže věty typu : "No když už vás nezajímá tohle, tak nevím, co by mohlo." - hovoříc o nějakých šutrech.

Třídní je kapitola sama o sobě - divná ženská, sobecká, pyšná jako páv... A neumí přiznat chybu. To mi vadí. Ale zase, učitelka je lepší, než třeba matikářka. (která mi šokujícně nevadí tolik jako člověk, jako spíš to, že neumí naučit ani fň:D)

Proč že to píšu? Sama nevím... Nudím se, nemám kapitolu, co bych vám mohla dát... Stydím se za to flákání poslední doby:D

Možná to dopadne tak zle, ža sem zveřejním nějaké své pokusy o focení. Jen tak, aby tu něco bylo:D Dejte vědět, jestli máte alespoň trochu zájem:D (ano, ono se totiž pokouší fušovat do focení - hrůzná představa, že?:D)

Chtěla bych dělat něco konstruktivního. Něco, co má význam. Myslím, že minimálně mě jako tu beztvarou hmotu trefila... Chjo. :D

Půjdu si dát tuňáka. To je konstuktivní, ne?:D

Vlastně nestíhám nic a zároveň se nudím:D divné, že?:D

Chci se naučit šít. Jako... skutečně, nejen záplaty:D Teď se učím kreslit střihy. Pak, až si na mě máti najde čas a vyvětlí mi zacházení s naší starověkou mašinou, jdu do toho:D na to se těším moc vlastně... jen nakoupit látky. Další důvod, proč vyrazit na nákup!:D

Nakupovat se mi chce. Chtěla bych něco pěknýho na sebe... nějak mi přijde, že nemám nic:D

na závěr: Zítra povině začnu psát kapitolu. Jelikož jsem se u všech zasekla stejně, nechť první komentář u tohoto článku určí, co budu psát:D
máte možnost... tak jsem zvědavá, jaká povídka to bude:D

Zabíjíme čas, protože nestíháme! Aby větrák... pravděpodobně.

3. listopadu 2010 v 18:06 | Guenon |  Co se nevešlo...
Přihodný název článku mě nenapadl - doplním to potom.
Jak se máte? (ano, už tady poznáte, že článek je o ničem. Honem pryč, než vás zmerčím!)
Já vám povím, co já - momentálně mě ruší kocour a nenechá mě se ani napít. Právě jsem dorazila a do školy nemám opět nic hotovo - tradice. Uvažovala jsem, že zaútočím na téma týdne, ale asi se mi nedostane času. Nápad by byl, ale... nic světoborného, tak proč se přemáhat:D
Líbí se mi, že venku je tma už brzo - já tmu miluju. :)

V nemocnici to smrdí. A obzvlášť, když místo druhého poatra zmáčnete omylem mínus dvojku a vyjedete v márnici. Brr. Navíc výtah ujel, dlouho se nevracel a bylo to tam strašidelný :) Jsem prostě šikovná, žeano.
Viděla jsem krásnýho doktora mimochodem. Moc! Jsem chvíli uslintaně zírala, ale pak jsem byla nucena se ztratit.
V čekání blízko těm studenejm mě napadla povídka - jenže nemám čas jí dopast. Měla by bejt hororová:D

Teď píšu soutěžní povídku k Belatrix Black - ano, Guenon se přihlásila do soutěže. Vlastně i drahá soudružka Piece se přihlásila:D Takže jsme přihlášené, abyste věděli!:D
Kapitoly jsou na tom bledě - jen tak pro představu: Ani řádek ke lži, pář řádků k Dracoušovi(teda... víte k čemu! Aneb zapomněla název vlastní povídky...:D), a stoletá stránka k vězňům. Zásek, není čas, zásek!:D
Tak proč nepřihodit soutěž... navíc to má být vtipné a mě to nejde! sakra:D

Potřebovala bych... čas. Nemám čas na nic. Na školu, an vypálení CDček, co mám půjčené už měsíc, na psaní, na čtení, na seriály... nevím. Co se s tím časem děje? A celej víkend mám taky zabitej, protože jsme dobrovolničila v hlídání babi - teda. Budu jí dělat společnost, aby se doma nenudila, protože teď je tam sama. A budeme hrabat listí. To bude legrace!:D Listí hrabu ráda.... ráda dělám na zahradě. Tedá - jednou za čas, nic se nemá přehánět:D

Taky si chci nalakovat nehty a ani na to nemám čas. Místo všeho toho píšu zbytečnej článek - protože nechci, aby nám to tady zaniklo. Poslední dobou se bojím, že zániku se bojím jediná. Ale to je jiný příběh:D

No... já jdu napsat nějaký debilní název článku a asi si vlezu do vany:D
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.