Já jen, že...

5. února 2011 v 19:26 | Guenon |  Co se nevešlo...
Přísahala jsem si, že nenapíšu další článek do té doby, než budu schopná napsat něco pozitivního.
Přísahala jsem si, že zase budu psát. Chybí mi to... Psaní mi neuvěřitelně chybí. Víc než ztracení známí, víc než hezký čas s dobrou knížkou, víc než brambůrky, víc než seriály, víc než táta. A přece - přece nepíšu. Je to blok? Nebo něco víc? Chtěla bych se ponořit do příběhu, který z nečitelných stránek v mé hlavě přeskočí na papír (tím rozumějte stránku wordu) a který mě vtáhne. Vtáhne, pohltí, změní. A tak čekám - čekám, až některý nápad budu považovat za dostatečně dobrý. Protože zatím tu není - a tím neříkám, že nemám nápady. Mám jich až moc - ale ždáný není takový, aby v konečném důsledku něco znamenal. Jak dlouho na to budu čekat? Dočkám se vůbec někdy? A pokud ano, poznám to?
Toť k mé vlastní tvorbě. A co se týče FF, na tu jsem sprostě líná. Mám chuť vám vyzradit jak to celé mělo být a poté vše smazat. Jenže na tak radikální krok jsem moc velkej srab. Takže přidávám tempem kapitola za měsíc - a to v lepším případě.

Někdy si říkám, jestli to tady má ještě cenu. Říkám si, jestli z nás tří nejsem jediná, které na tom ještě nějak záleží.

K tomu pozitivnímu - je šance, že získám nový notebook. Možná. :D

Chtěla bych umět malovat. Pořídila bych si baret, pončo a levný byt ve velkém městě, kde bych se pokoušela prosadit. A všechno by bylo krásné.

Tímhle článkem říkám, že žiju. Že se omlouvám... A že i když nekomentuju, čtu. A komentovat zase začnu... Doufám.

A že jsem u babi, kde jsem ve vyhnanství. Otec mě na víkend na poslední chvíli zrušil, matka měla jiné plány a doma mě nechtěla a tak mě strčili sem. Báječný pocit. Prý ať se nedivím - a že kdybych měla lepší známky a nevypadala tak příšerně, že by si mě doma nechali i při té velectěné návštěvě.

Nechám si píchnout jazyk a ode dneška oficiálně šetřím na tetování. :D Není to fajn?

A také jsem dnes, po prapodivném rozhovoru, přišla na to, proč ze mě nikdy nebude nefalšovaná metalistka. A nějak mě to nesere :D

Tak a já půjdu - možná si popláču, možná si dám vanu, možná sním krabičku ibalginů (just kidding!!! :D:D) Každopádně se mějte lépe než já a pic! :D
 


Komentáře

1 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 5. února 2011 v 20:05 | Reagovat

Já bych si jazyk nepíchla (ani nic jinýho), přemýšlela jsem o třetí dírce do uší. Ale tetování bych si udělat klidně nechala. Přísahala jsem si, že až odmaturuju (:-D) nechám si někam vytetova peace.
Já mám radši povídky na papíře, než ve Wordu. Přijde mi, že na papír víc promejšlím co napsat a tak...

2 Liliane Evans Liliane Evans | Web | 5. února 2011 v 20:12 | Reagovat

Dúfam, že sa ti s poviedkami bude dariť.

3 Guenon Guenon | Web | 5. února 2011 v 20:20 | Reagovat

[1]: tak tři ušní díry mám už dlouho, a chce to pokračovat. S tetováním jsem taky chtěla čekat, ale teď.. jsem si to rozmyslela.
Na papíru mi přijdou stylovější, ale nemůžu to po sobě pak přečíst.

[2]: děkuju :)

4 Hope Hope | Web | 5. února 2011 v 20:51 | Reagovat

já nějak nevím, co napsat...víš, k tomu tvému vyhnanství a tvým rodičům, možná je to proto, že jsem si něčím podobným kdysi taky prošla...vlastně si tím procházím nejspíš stále, ale to je jedno
doufám, že na tom budeš časem líp ;o) doufám, že ti všechno vyjde jak chceš, moc bych it to přála =o)

5 lina lina | Web | 5. února 2011 v 22:52 | Reagovat

Fighting:) hlavně, že žiješ...hlavně vydrž..a když ti to chybí, napiš třeba jen dvě tři věty (můj styl psaní:D) a ono se to rozjede...lepší být u babičky, než někde...já byla moc malá, když se naši rozváděli, tak nevím co bych ti poradila...a utěšovat neumím..takže hlavně buď silná! A s notebookem ti fandím:D

6 Piece Piece | Web | 5. února 2011 v 23:17 | Reagovat

Chtěla bych teď tu mít nějakou vtipnou větu, kterou bych zabila celý tenhle smutně realistický článek. Ale nemám jí. Stejně jako všechno ostatní (Chytla jsem z tebe depku. Pak že premenstruační syndrom je kec...:D). Mamka tě má podle mého moc ráda, trubko. Podle toho, co říkáš, to tak vždycky nevypadá, ale je to na ní vidět. Jen tak podle pocitu. A nedepkuj tu. Není konec světa a my si nestavíme kocábku místo archy, kam nás kvůli nevhodným genům nevzaly (Protože to se stane, cejtim to v kostech:D). Jsi krásná a šikovná. A pokud si to nemyslíš, tak to nevadí, protože každopádně něco znamenáš a to znamená přece hodně:D A nejsi sama, komu na tom tady ještě záleží. Jen prostě... prostě je to teď tak, jak to je. Ale bude to lepší, uvidíš:D

7 Angie Angie | Web | 6. února 2011 v 11:19 | Reagovat

"Ve vyhnanství u babi" - ale u babiček je přeci krásně, tak z toho nebuď smutná. U babiček je vždycky plno dobrého jídla - tak to už vůbec nebuď smutná. A babičky tě nenutí uklízet - SLÁVA babičkám!
Jak to myslí "nevypadala příšerně"? Je snad jedno, jak vypadáš, ne?:-? Ach jo, já sice vím, že mezi námi dvěma není bůhvíjaký věkový rozdíl, ale normálně teďka mám chuť tě papnout za ruku a pořádně obejmout a snad - koupit ti i lízátko, abys nebyla smutná. Poslední dobou jsem padlá na hlavu - jsem totiž úplně totálně hotová z malých dětiček, čímž nechci říct, že ty jsi, ale spíš to, že bych ho z tebe hned udělala:-P Jsem poslední dobrou hrozně přecitilivělá a to už se to od prosince trochu zlepšilo.
A když to vezmu ze své normální stránky, ne té "mateřské", tak by bylo úplně nejideálnější, kdybys bydlela vedle, místo babičky bys šla ke mě a ve dvou se to vždycky lépe táhne, takže bychom někam zašly, vymýšlely kraviny a tak. Paráda:-D
Fakt nebuď z ničeho v depce, je plno lidí, kterým na tobě záleží - a já se hlásím taky.:-*
Abych pravdu řekla, už stokrát mě napadlo, že to s povídkami taky tak udělám. Všechno řeknu a konec. Bylo by to fakt osvobozující. Mnohem snažší, než psát kapitoly. Ale copak můžu? Copak sama sobě můžu nechat ujít ten příběh? Nebylo by to vůči postavám trochu nefér? Navíc se s tím tak pipláš, z malého novorozence děláš předškoláka, školáka...povídky jsou prostě naše děti. A děti rostou - jistě, bylo by úžasné si udělat z malinkého miminka krásnou 25letou rozumnou dceru na vysoké škole, to jistě, ale necítili bychom se pak oproti ostatním maminkám ochuzené? O NĚCO? Cítily.
Já vím, že ti tady zrovna radí ta pravá, ale tahle myšlenka mě drží, abych to všechno nevykecala.
Co se týče vlastní tvorby, napadl mě další nápad, mám pocit, že ze mě srší. Jenže nejsem schopná si to někde napsat nebo tak, mám to jen v hlavě, sestavené podle hierarchie, hledám jména a tak a pořád mi to nepřijde natolik promyšlené, aby to stálo za napsání. Budu na tom muset pracovat. Tak ty taky pracuj, protože i z něčeho naprosto obyčejného a všedního se s pomocí fantazie dá vytvořit úžasné dílo. Máš na to, Guenon, tak otevři dvířka a pusť tu fantazii ven, nesnaž se ji zkrotit a nech se jí pořádně ofouknout, jako meluzínou:-)
Co se týče tetování: chtěla jsem ho už letos na narozeniny, ale glády nakonec zvítězily, takže jsem to přesunula na další rok, symbolicky na osmnáctiny:-) Píchnout jazyk bych si teda rozhodně nedala, na to jsem velký srab, kámoška píchnutý má, nevypadá to špatně, ale jak si vždycky s piercingem hraje a a vytahuje zuby ven, mám kolikrát co dělat, abych jídlo udržela tam, kde má být. Když si představím, že tam v jazyku má díru - áááá, bože, ani to nevidím a je mi na omdlení.:D
Notebook je velmi pozitivní! Opravdu! Já jsem se s Jornem sžila hned, je to můj miláček. Přeju ti, aby ti to taky vyšlo.
"Proč ze mě nikdy nebude nefalšovaná metalistka." - PROČ? Tohle mě velmi zajímá, docela bych uvítala, kdybys mi o tom poreferovala, třeba i v mailu. Tak šup, do toho!

8 Guenon Guenon | Web | 6. února 2011 v 12:58 | Reagovat

[4]: díky, jsi hodná. Mrzí mě, čím sis prošla - mělas to hodně těžké, a to jen z toho mála, co vím. Mě s tímn nesrovnávej. pořád si nemám na moc co stěžovat.

[5]: jj.. dvě tři věty, to dělám taky. Ale pak je smažu a báj:D díky... a s notebookem si taky fandím. _:D

[6]: Připadám si jako fňukající emařka s žiletkou na že. Zase jsem to přehnala, že? :D Jsi zlato, ale neboj. Jen... Jen jsem byla mimo. Utopena v sebelítosti...
A není to tím, že bych smutnila nad tím, že mě máma nemá ráda. Spíš je to tak, že si mě... Neváží? Nevím, jak to říct. :D
A jo, nejsem sama. Část mě to ví... Jen jsem se včera trochu utápěla, no :D Promiň. A částečně za to můžu já... svou nepřítomností na icq. Myslím, že tam bychom to oživili.
A děkuju. :)
[7]: já na to icq dorazím, fakt! a to s tou nefalšovanou metalistkou ti vysvětlím. Myslím, že je to zajímavý. Ale hlavně na dlouho, a tak až tam :D
Mateřské pudy, jo? Fakt je, že ten článek je trochu dětinský. mnohem víc, než jsem plánovala. Ale příští bude pozitivní, fakt! :D
I o notebooku napíšu, je to vtipné. Ale povím to takhle - učím se díky němu čínské znaky.
Ten jazyk mi vadit nebude - doufám. Spíš se zblázním u toho tetování. Ale stojí to za to :D Už mám vymyšlené, kam se chci nechat tetovat, teď jen přijít na to, co. :D
A lízátko bych brala. :D

9 lu-c-k lu-c-k | Web | 6. února 2011 v 18:16 | Reagovat

Ty si děláš srandu! JAKO!!!
Ty si obnovíš blog a neřekneš mi to?

Padej někdy na ICQ a vysvětli mi okolnosti! ÁÁÁÁÁ! :D

10 Therysek Therysek | Web | 14. února 2011 v 17:20 | Reagovat

No, koukám, že jsem nebyla jediná, kdo měl nedávno podivnou, neproduktivní a hlavně depresivní náladu.
Jakmile dostaneš nějaký nápad - něco z vlastní tvorby, určitě napiš, to si totiž rozhodně nenechám ujít. FF je sice dobrá věc, ale mně víc o autorovi řekne spíš ta osobní tvorba a vzhledem k tomu, že jsem HP četla tak nějak podivně (čímž myslím ne postupně, tudíž nepřehledně), je pro mě i přijatelnější. ;-)

11 Maya Maya | 15. února 2011 v 20:01 | Reagovat

Áááá, já bych si jazyk v životě propíchnout nenechala, ani břicho, ani nic... Ale to tetování, to bych chtěla, hlavně zezadu na krk a potom u ramene, to mě vábí :-)
No, co se týče mě, tak já už nenapsala nic asi dva měsíce, ale moc mi to nechybí. Zřejmě dospívám :-/ Štve mě to, protože to chci dokončit
Pevně doufm, že se přes to přeneseš a budeš dál psát jak svou tvorbu, tak FF, vždycky si to ráda přečtu, to víš :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.