Soutěžní parodie

16. března 2011 v 18:46 | Guenon |  Jednorázovky
Je to zlé, já vím. Omlovám se za neaktivitu, nekomentování... Nějak to teď nezvládám. Tohle jsem posílala Belatrix Black do soutěže, a i když se jí asi moc nelíbila, zveřejním ji i tady.
Tak s omluvou a přílibem lepších časů, báj, zlata :)
PS: Je to parodie, ale nemyslím, že bez děje. Jen je to na hlavu... tak ale zase jsem si vyzkoušela nový žánr:D Pokud máte velký citový vztah k nějakému smrtijedovi, už teď se omlouvám:D


Kouzla jsou věc mocná. Někdo by možná řekl, že nemocnější na světě. A o těch nepovedených to platí dvojnásob. Silná kletba, která se vymkne z rukou, může danné osobě způsobit škody jen těžko představitelného rozsahu. Podstata kletby se obrátí - změní o stoosmdesát stupňů.
Ten den byl zlý. Dlouhý, zlý a definitivní. Mladý mudlovský pár ležel na zemi, i přes všechnu bolest zarputile svírající ruce ruce jeden druhého.
Smáli se. Ti muži v maskách se smáli, a zdánlivě od nikud přicházela ta nejhorší bolest, kterou si lze vůbec představit. Cesty dvou paprsků Cruciatu srazili těsně před milenci, kteří již vyčerpáním omdleli. Neviditelná síla odhodila všechny v místnosti do koutů. Rudý kouř se nesl prostorem. A když těch několik smrtijedů vstalo a pozřelo se na mrtvé mudly, nic nebylo stejné.
Když vstali, vše se změnilo. Neměli tušení, kde jsou, kde se vzali na místě, kde cítili podivný zápach spáleného masa.
"Vypadneme!" Zavelel ten nejvyšší a holohlavý. "Nevím sice, kdo jsem, ale vím, že jsem váš big boss. Takže holoto... Jedeme na výlet."
"Rozkaz Velmistře Vele Oddychu!" Zakřičel vybledlý blondýn, kterému jako by po dlouhé době v těle zase proudila krev.
"Ano, to jsem já! Velmistr Vele Oddychu! Poslouchejte mě, chcete-li se dožít toho největšího oddychu všech dob!"
"Vele rádi vás poslechneme, Velmistře Vele Oddychu. Cítím, že nás vaše plešatost dovede k největší pařbě století." Ozvala se mastná hlava z rohu.
"Mí přátelé mi mohou říkat zkráceně, Volddy." Hodil slizký úsměv na toho havrana od másla, načež koketně mrknul.
"A Volddy, bratře, kam razíme teď?" Zachrochtal na něj jeden tlustý, vypaseného červa připomínající, upocenec.
"Dovolil ti snad někdo mi takhle říkat? Ty Červe špinavá, pro tebe jsem Pán!"
"Jo, Červe, pro tebe je Pán!" Ozval se z rohu šílený chechot. Ďábelsky vypadající žena se poté přitiskla Velmoistru Vele Oddychu, řečenému Volddy, a ukázala mu objemný výstřih.
"Ale hnus, ženská, dejte si ty věci pryč! Ještě z vás chytnu kopřivku."
Takhle tam ještě chvíli zdvořile konverzovali, když jeden také s blonďatou kšticí, ale mnohem lepším střihem, vytáhl ze své kapsy prapodivný předmět.
"Jů, koukejte, čínská hůlka!" Zahoukal nadšeně. "Už mi stejně vyhládlo. Navrhuhuju pekingskou kachnu, co myslíte?"Huhlal nadšeně. "Ale je jen jedna. Fňuk!"
"Taky mi v bříšánku kručí." Prohlásil Velmistr Vele Oddychu, kterého obrácená kletba zasáhla nejvíce a tak byl úplně, ale úplně sjetý. "Razíme teda na nákup."
Vydali se prvním směrem, který je napadl, procházejíce mudlovské maloměsto jako pánové všeho. Lidé se na ně pro černé, špinavé a strašidelné kápě mračili, mysleli si, že se jedná o jakous satanistickou sektu. Všichni smrtijedi také postupem času zjistili, že mají v kapsách onu čínskou hůlku, a že se tedy, kdyby v restaraci přece jen žádné neměli, jednoduše vystřídají. Teď s nimi vesele mávali, přičemž občas způsobili menší autonehodu nebo podpálili dům.
Jejich největší nos konečně začmuchal jídlo. "Volddy, cítím smažené," řekl a na jeho bílém obličeji se objevil potutelný úšklebek. "A číšnice je kus!"
"Jděte s těma ženskejma někam..." Zhnusil se opět Pán. "Ale smažené chci. Dones mi ho, ty tam!" A ukázal na vlevo stojícího muže s nepříjemným výrazem a dlouhýma, mírně kudrnatýma hnědýma vlasama.
"Myslíte mě?" Otázal se ten podivín.
"Koho jiného asi..."
"Jmenuju si Pius, mimochodem. Alespoň tak se to píše na vizitce v mé kapse. A už jdu, Pane."
"Jen jdi, Pičusi."
"Ale já jsem Pi..." Začal ten nebožak s opravováním, ale byl rázně přerušen.
"Řekl jsem jdi! Rozuměls?"
"Ano, Pane." Souhlasil usoužený Pius. Vstoupil do malého podniku, zřejmě místního bistra, a poníženě se zařadil do fronty. Když si konečně mohl začít objednávat, s hrůzou shledal, že neví, co. Poškrábal se hůlkou, kterou pořád dřímal v ruce jako žezlo, na hlavě, a rozhodl se pro jedinou rozumnou možnost. "Dejte mi jednu porci ode všeho, co máte."
Číšnice se zatvářila zaraženě, ale zjevně to dokázala přežít. Mezi žlutými zuby přehodila žvýkačku a otázala se: "A veme si to pán tady nebo sebou?" Řekla s výrazným přízvukem buranie. Její dřívější krása založená na pěstované postavě a dlouhých kadeřích mizela v nenávratnu.
"Pán si to vezme s sebou a já taky," odpověděl, jako by to bylo samozřejmé.
"Ňákou dobu to potrvá, tak si vyčkejte tudle v rohu."
"Ale vždyť tam je odpadkový koš," nechápal naivní Pius.
"No von se Mistr taky neupšoukne. Stoupněte si tam a nedeptejte chudáka ženskou upracovanou," seřvala ho, přičemž si pomyslel, že Volddy má vlastně pravdu. Ženský smrdí. Ještě víc, než koš, u kterého rozímal.
Příprava trvala dlouho, ale servírka před něj konečně postavila obrovský pytelo od ovsa, ve kterém se podle jejích slov nacházeli menší pytlíky s jídlem. A že prý má být rád, protože jinak by to nesl po jednom.
"Tak, a pude to 312 dolarů." Usmála se na něj, protože konečně měla přijít její oblíbená část dne, dýško.
"E?" Reagoval Pius iteligentně.
"Placení, Pane."
"Prosím?"
"Zaplaťte, vy pičusi zasraná!"
"Ty... Ty..." V Piusovi se vařil vztek. Rozmáchl se svým dřevěným kordem v podobě hůlky a dýchavičně pronesl slova, která už nemohl zvolit lépe:
"Zapomeň... na... placení!" V prstech ucítil podivné vibrace. Vygumovaná servírka se na něj zazubila, přičemž si všiml, že k obědu měla něco s mákem, a popřála mu dobrou chuť a hezký zbytek dne. Pius si nechápavě, ale pyšně, hodil pytel přes rameno a šel vstříc svým kumpánům. Cestou ven sebral z nosu brýle jednomu výrostkovi, který se právě chystal strčil jazky do krku své tučné společnici sedící vedle něj. V hlavě mu hrála melodie Já jsem king, maxiking a on se pohupoval do rytmu.
Vrátil se ke svým hladovým společníkům a obeznámil je s tím, že jelikož nenahlásili objednávky, vzal prostě všechno.
"Huráá! Jídlo!" Zakřičel našeně Červ.
"Hoho, sádlovče. Já první. A pak hned tady Černovlásek." Usmál se Volddy blaženě na muže, jehož jméno bývalo Severus Snape a jehož hrdost bývala o moc vyšší.
Smrtijedi jedli jako utržení ze řetězu. Jeden by řekl, že s tímhle tempem nemohou ani dýchat. Mladý blonďák vesele házel jídlem kolem sebe a v jeho půbabné kštici se zachytili stopy nudlí a zeleniny. Sedl si ke stromu a spokojeně oddychoval. I když o sobě zdaleka nic nevěděl, cítil, že takhle šťastný a uvolněný nebyl již dlouhou dobu.
Když se docpali, všem značně vyschlo v krku. Na Piuse se utrhl obzvlášť muž se špičatou bradkou, knírem jako rýžák a s pichlavýma očima lovce. Musel pít a byl ochoten udělat cokoli. Černovlásku to táhlo s ním - a tak ti dva, ve skutečném světě manželé, zamířili zpět do mudlovského bistra. Muž pro pití a žena, jíž se zalíbily Piusovi brýle, s odhodláním si podobné sehnat.
Ale neměli takové štěstí. Žádné peníze se pro ně rovnaly žádnému pití. Ale to by nebyl Rodolphus, aby něco nevymyslel. Skočil přes servírovací pult a praštil servírku do obličeje. Pak zakřičel: "Ani hnout!" a všichni jako na povel ulehli na zem, aniž by si všimli, že žádnou zbraň netřímá. Natočil si kelímek coca-coly a brčkem nasál. Zapřísáhl se, že nic lepšího nikdy nepil.
Ale byl čas odejít. Přesněji řečeno utéct. Jeho družka při tom zbrklém úprku ještě stihla odcizit jedny sluneční brýle a všechno se zdálo ideální.
Když se vrátili ke svým společníkům, čekalo je velké překvapení. Zjevně se jim povedlo přepadnout staré hipíky, kteří se svou dodávkou parkovali na odpočívadle a uzmout jejich auto. To, co udělali z původními obyvaleli auta raději nechtějte vědět. Lucius nahoře objevil kytaru a už všem předváděl ty tři akordy, které uměl hrát. Rozpustil si na to své kadeře, které teď svůdně vlály ve větru. Volddy ho varoval, že poduk si ještě rozepne košili, tak se neudrží a vlítne na něj.
"Tak tímhle pojedeme na vejlet!" Zahalekala Bella, když si spočetla dvě a dvě.
"Tak. A bude to jednoduše legendární." Zachrochtal Červ spokojeně a z kapsy vytáhl čokoládovou tyčinku, kterou tam měl asi pro případ nouze. Později toho zalituje, jelikož čokoláda mu na jeho předchozí oběd nesedne.
"A umí to někdo ovládat?" Zeptal se mastnovlas prakticky.
"Já umím všechno. Jsem přece Velmistr Vele Oddychu - a tohle je začátek našeho vele oddychu!" Cestou sice sebrali pár poštovních schránek, pár koček a pár stařenek, ale jinak Volddy řídil ideálně.
Ale nic není dokonalé a každé legraci je jednou konec. A tento konec zařídila strachující se matka v podobě Narcissy Malfoyové. Její chlapci už příliš dlouho nedali vědět o to, kde jsou, a tak využila vyhledávající kouzlo a přemístila se rovnou k nim, nahoru na dodávku. Voldemortům had Naginy musel s ní, jelikož se mu stýskalo po pánovi. Teď děsil na zadním sedadle našeho známeho otloukánka Piuse, který si z toho zřejmě cvrkl do kalhot. Naginy se uklidnil až po té, co se párkrát nadechl marihuanového kouře, který vydávala cigareta, jíž kouřil jeden z mladých smrtijedů v zácviku. Poté byl přítulný jako štěně.
Ale Narcissa tropila mnohem větší povyk. Křičela na manžela, plakala na chudáčkem synáčkem a vyčesávala z jeho nádherných vlásků tu špínu.
Kouzlem všechnu legraci překazila. Ale ten den měl být navěky památkou toho, jak smrtijedi pařili nejlépe, jak to umí.
 


Komentáře

1 °Alex °Alex | Web | 16. března 2011 v 19:23 | Reagovat

Perfektné :D!

2 Belatrix Black Belatrix Black | Web | 16. března 2011 v 19:55 | Reagovat

Já neřekla, že se mi nelíbila! :-D Je hezká, ale přehnaná :-D xD

3 Chris Chris | Web | 16. března 2011 v 20:17 | Reagovat

:D zabité :D super

4 lucrecia lucrecia | Web | 17. března 2011 v 8:34 | Reagovat

Když jsem si přečetla, že je to parodie, tak se mi do toho moc nechtělo, ale pak jsem si řekla, že tomu dám šanci a dobře jsem udělala. Moc dobře se to četlo a skvěle jsem se u toho pobavila.

5 Pobertka Pobertka | Web | 19. března 2011 v 16:16 | Reagovat

Dokonalé ! :-)

6 Das Das | Web | 20. března 2011 v 20:05 | Reagovat

Konečně jsme dala s ostatními členy poroty dohromady zhodnoceníprvního tématu spisovatelské soutěže! Takže, chci slyšet jásání! :D
Protože to bylo opravdu dlouhý.. tak jsou z jednoho článku tři. Přeju pěkné hledání svého hodnocení. ;D .. Ale doporučuju přečíst začátek první části a konec třetí části!
http://dahyla-alias-das.blog.cz/1103/vyhodnoceni-prvniho-tematu-i-cast

7 Das Das | Web | 21. března 2011 v 7:08 | Reagovat

holka.. odpoledne to dám do pořádku, jo? :D
to byla nejspíš moje chyba.. já sjme to měla už předtím napsaný v officu a pak to jen zkopčila.. tak potom napravím. ;))

8 Das Das | Web | 21. března 2011 v 17:51 | Reagovat

pokusíme se, co nejdříve vymyslet nové téma.. :) Bude trochu těžší než to libovolné.. :D ale.. budete vědět na jaký téma psát.. :D :D :D

9 Das Das | Web | 21. března 2011 v 22:01 | Reagovat

nádhernej layout!
Mimochodem odedneška začínám zveřejňovat povídky, které poslaly soutěžící do spisovatelské soutěže. Takže můžeš shlédnout konkurenci. :)
V jednou článku budou po dvou - čtyrech. Proto dávám odkaz na rubriku. :))
http://dahyla-alias-das.blog.cz/rubrika/souteze

P.S.: promiň, že povídku nečtu.. ale už jsme jednou nohou na cestě do koupelny! :D

10 Das Das | Web | 28. března 2011 v 18:26 | Reagovat

Omlouvám se za zpoždění, ale s radostí oznamuji, že druhé téma spisovatelské souteže bylo již vyhlášeno. :)
http://dahyla-alias-das.blog.cz/1103/druhe-tema-ake-by-to-bolo-prezit-vsetko-od-znova
Jinak povídky odevšech jsem také zveřejnila, takže můžeš shlédnout konkurenci. ;)

11 Das Das | Web | 28. března 2011 v 18:54 | Reagovat

já jsu debil! :D
Samozřejmě, že vím, že je to prožít, ale asi sjem byla myšlenkama jinde.. :D :D jdu ten překlep napravit. :))

12 prectiknihu prectiknihu | Web | 1. dubna 2011 v 13:14 | Reagovat

teda...=DDD

13 Nel-ly Nel-ly | Web | 4. dubna 2011 v 11:18 | Reagovat

Hele... ale já to četla, kde je ten komentář? NO... myslím, že tam bylo něco jako hezký, vtipný, úsměvný, tvůj styl... Ale to už je jedno :D

Co se to tu stalo? O_O kde je lay, co tu dělá kostka? (hej, prvních pár hodin na začátku blogu jsem ji taky měla) a vůbec... kde všichni jste? :D

14 Bára Bára | 4. dubna 2011 v 20:52 | Reagovat

Bože, to je skvělé :D takový ujetý šílenosti mám neraději :D fakt díky za zpříjemnění dnešního dne :)

15 Dark Donnie Dark Donnie | Web | 12. dubna 2011 v 22:47 | Reagovat

No-tak-to-byla-moje-smrt :-D Jako takovýdle šoky večer, ohodila jsem monitor aneb nechť žije Big Boss! :-D Ne, vážně skvělé parodiální dílo... :-D

16 Thery Thery | Web | 15. dubna 2011 v 14:48 | Reagovat

[13]: Taky jsem se zděsila, když jsem ten vzhled viděla a taky jsem to Guenon hezky řekla. S Piece ale obě koukaly jako sůvy. Ani jedna o tom prý nic neví =D...

17 Belatrix Black Belatrix Black | Web | 16. dubna 2011 v 21:11 | Reagovat

[16]: To je tím, jak blog v poslední době blbne. Už jsem jim psala několik stížností, ale vždycky můj komentář smazali a nic neudělali. Nejsem taky jediná, kdo si ztěžuje...

18 Das Das | Web | 17. dubna 2011 v 11:49 | Reagovat

K spisovatelské soutěži!
snad si ještě vzpomínáš, že už bylo zadané druhé kolo soutěže, povídku/úvahu jsi měla poslat do 10.4. Bohužel z deseti soutěžících poslaly jen dvě, proto termín prodlužuji do příští neděle 24.10. .
Pokud o soutěž už nemáš zájem, tak stačí napsat. ;)
(http://dahyla-alias-das.blog.cz/1103/druhe-tema-ake-by-to-bolo-prezit-vsetko-od-znova#komentare)

19 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 28. dubna 2011 v 21:32 | Reagovat

Je to spuer :D nevím, proč jsem si to přečetla až teď, ale je to.. - vážně legendární!

20 Chris Chris | 1. června 2011 v 18:55 | Reagovat

Defky! Žijete vy vôbec?

21 Jaune Jaune | E-mail | Web | 25. září 2011 v 10:34 | Reagovat

:D tak to se mi vážně moc líbilo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.