Jednorázová povídka - V postraní uličce

5. prosince 2011 v 14:01 | Guenon |  Jednorázovky
Takže, najprve varování: Slash. Myslím, že nad 18, ale... Jelikož je autorce 15 (poslední den), možná bychom mohli říct, že nad 15 stačí. (těžko říct, nikdy jsem se v těch věkových omezeních neorientovala - a vždycky jsem četla všechno)
Jinak... Je tu první jednorázovka! (famfáry, prosím.) Dokonce jsem se překonala a má 9 stránek. (gratulace, prosím.) Je to tedy tak trochu pwp, ale... (toleranci, prosím.) - Je to první pokus. Nutně potřebuju nějaké reakce - ať kladné, nebo záporné. Jen něco napište :) (protože mám kousek k tomu, abych s tím sekla a vyhlásila se za prasáka obecného, který nemá právo psát) - Takže - KOMENTÁŘE, prosím :)
Poprvé to samozřejmě musel být Drarry :)


Draco seděl v zaprášeném koutě Prasečí hlavy. Bylo to už dlouho od té doby, co do neslavného hostince zabloudil naposledy. Snad ještě před Velkou bradavickou bitvou, jak se o ní mluvilo v učebnicích - tenkrát, s čerstvě vypáleným znamením zla a strachem z každého nového zítřku, se usadil u baru ve středu místnosti plné kouře z dýmek a objednával jednu Ohnivou whisky za druhou. Teď na jeho levém předloktí zůstala jen odpudivá jizva táhnoucí se jako had. Bezděky po ní přejel.
Od svého Máslového ležáku zvedl hlavu jen proto, aby uviděl Blaise svůdně se naklánějícího nad okatou hnědovláskou, která měla sukni příliš krátkou na to, než aby se dala s čistým svědomím zařadit do kategorie oblečení.
Draco zoufale nechtěl přijít. Jeho plán na večer byl sehnat si něco poživatelného k večeři a zachumlat se pod teplou přikrývku u krbu s dobrou knihou. Ve svých devatenácti letech se pomalu ale jistě měnil v Hermionu Grangerovou. Blaise ho musel přitáhnout doslova s použitím násilí a výhružek. Draco neměl nikdy souhlasit s tím, že s bývalým spolu-zmijozelem bude bydlet. Ale jeho finanční situace po válce mu nedala na výběr.
Nehezky se ušklíbl, když Zabini a jeho nová známost odešli zadním vchodem do ulice, která byla snad ještě vykřičenějším místem, než astronomická věž. Ten kluk to měl až moc lehké. Se svým exotickým charismatem, vypracovanými svaly a pronikavýma očima, které jako by nikdy neopustila vyzývavá vášeň, mohl mít skutečně každého. Tedy kromě Draca, který věděl příliš dobře, jak by se něco takového odvíjelo - sex by byl báječný, samozřejmě. Blaise byl svými schopnostmi vyhlášený natolik, že i kdyby byla polovina jen přeháněním pyšného muže, stále by byl jedním z nejlepších, které Draco měl. Zbytek by ale nebyl zdaleka tak růžový - jelikož Blaise Zabini se k nikomu nevracel podruhé. A Malfoyovské ego něco takového vystát nemohlo. Tedy… Draco si byl celkem jistý, že existoval člověk, vůči kterému by výjimku udělal, ale na to nemělo cenu ani pomýšlet. Heterosexuální hrdina kouzelnického světa by zajisté netoužil po společnosti zanedbaného a unaveného bývalého smrtijeda.
Na Pottera nemyslel rád. Do úst se mu vždy vrátila ta hořká pachuť krve a nenávisti - začalo to už v prvním ročníku. Urazil Zrzavce a jeho upocená dlaň byla odmítnutá. Zraněnou hrdost léčil nenávistí. Nenávidět Pottera bylo jednoduché, přirozené. Každý, koho Draco znal, mu kýval na urážky, které směrem k černovlasému chlapci směřoval - a tak časem uvěřil, že jsou pravdou.
Dveře od zadního vchodu se otevřely a do lokálu znovu-vstoupil Blaise s širokým úsměvem rozlitým přes pohlednou tvář.
"Jednoduše neuvěříš tomu, koho jsem právě potkal," vysypal ze sebe naléhavě. "Stěží tomu věřím sám. Musel si vzít mnoholičný lektvar, i když vážně nechápu, jak sehnal jeho vlasy. Muselo ho to stát jmění," sám pro sebe se zasmál. "Pojď se mnou."
"O čem to sakra mluvíš?" Vyštěkl Draco netrpělivě. Rozhodně neměl náladu na Blaisovy nesmyslné hry.
"Pojď se mnou," trval si Blaise na svém.
"Ne."
"Když půjdeš a to, co ti chci ukázat, ti nebude připadat dostatečně zajímavé… Na měsíc převezmu uklízení bytu. Kompletně." Tohle získalo Dracovu pozornost - jestli Blaise Zabini něco skutečně nenáviděl, tak to bylo uklízení.
"Dva měsíce."
"Měsíc a půl," vyjednával s ním druhý Zmijozel.
"Platí," přikývl Draco a nechal Blaise, aby ho vyvedl ven.
Chladný a štiplavý říjnový vzduch se mu dostal pod tenké vrstvy oblečení hned s prvním krokem směrem k Blaisovu objevu. Stál ve stínu, jediné, co Draco rozpoznával, byla silueta rozmazaná večerním šerem. Blaisův horký dech se objevil u jeho ucha, když zašeptal: "Věř mi. Je přesně tvůj typ." Potom s pomocí pár dlouhých kroků přešel ke své původní společnici, která čekala opodál se zjevným zájmem vepsaným ve tváři, a s hlasitým Prásk oba dva přemístil.
Draco si poraženě povzdechl a přešel k muži, který měl být podle Blaise zosobněním jeho mokrých snů. V duchu si říkal, že potkat někoho takového v močí zapáchající postranní uličce vykřičeného baru už o sobě samo hodně vypovídalo.
Šokem mu spadla čelist. Co ten tady dělá? A co to má, při všech Merlinových levobočcích, na sobě? Zamrkal. A pak znovu. A ještě jednou - to už se po známé tváři začal roztahovat pobavený úšklebek.
"Líbí se ti, co vidíš?" Zamrkal na něj.
Draco se zhluboka nadechl a pokusil se přimět jeho mozek, aby pracoval. Ale rozhodně to nebylo snadné - ne, když před ním stál Harry Potter v těch nejtěsnějších kožených kalhotách, které slibovali více než slušné vybavení, mohutných rudých botách, v tílku zdůrazňujícím pevné svaly a s výrazem, který si říkal o... Potter jednoduše vypadal jako kurva - ta nejkrásnější, nejdražší kurva, jakou měl Draco to štěstí potkat.
A pak mu bylo vše jasné - nebyla nejmenší šance, že tohle byl doopravdy Potter. Už chápal, co Blaise myslel tím, když řekl, že ten člověk zjevně použil mnoholičný lektvar. Draco se jen modlil, aby pod Potterovou kůží nebyl schovaný třeba Weasley. Nebo Reoming, ten tlustý buran z jeho odboru na ministerstvu, který se mu do kalhot snažil dostat už téměř rok. Nebo Grangerová.
Draco se modlil k bohu, aby to nebyla Grangerová.
"Možná," reagoval nakonec. Černovlasý muž vypadal potěšeně.
"Možná? Rozhodně to vypadá, jako že se ti líbím mnohem víc, než jen možná," odpověděl anti-Potter a poukázal na bouli rýsující se na Dracových kalhotách. Ten v duchu proklel slabý materiál, ze kterého byly vyrobeny - džíny by tahle nikdy nezradily.
"Malfoyové za sex neplatí," vyslovil nahlas jeho největší obavu. Opravdu se nikdy nesnížil k tomu, aby si koupil prostituta. Nebylo to v jeho povaze. Ale nikdy nebyl blíž, než teď - protože tohle byla jeho jediná šance dostat se k Harrymu Potterovi. Jediná šance dotknout se kůže, o které si do té doby nedovoloval ani snít, jediná šance zabořit prsty do těch vlasů, které jako by měly vlastní mysl - jediná šance pohřbít sám sebe v tom těle, které symbolizovalo čistotu, krásu a nedotknutelnou dokonalost.
"Kdo řekl, že chci peníze?" Zeptal se druhý muž a snad na důkaz svých slov prolomil vzdálenost mezi jejich těly, přičemž přitiskl svou erekci na jeho bok.
"Proč bys jinak šlapal uličku za Prasečí hlavou oblečený v tomhle? A hlavně - v Potterově těle?"
"Ty mi nevěříš, že jsem to já?"
"Ne, nevěřím, že jsi to ty."
"Proč ne?" Druhý muž se tímto zdál otráven. Zjevně do svého malého představení vložil velké úsilí - Potterův hlas ovládl dokonale. "Draco, věř mi, nikdy jsem nic nechtěl tolik, jako tebe..," jeho slovo ho přiměla nasadit ruměnec na tvář. Ruměnec, který Draco neviděl už léta - a najednou bylo vše jedno, na ničem nezáleželo. Tenhle pouliční herec ho mohl stát vše, co měl, a Draco by byl stejně ochoten slíbit dvakrát tolik.
Draco se na muže vrhl s naléhavostí hormony poháněného teenagera a prudce mu vrazil jazyk do úst, přičemž ho přišpendlil k nejbližší kamenné zdi. Potřeboval ho cítit, potřeboval vědět, jako chutná Harry Potter. Zdálo se, že na polibku závisel jeho život. Pseudo-Potter se zdál být v šoku. Vzpamatovával se příliš dlouho, než jak se to na profesionála slušelo a když konečně začal reagovat, bylo to jen něžně a váhavě. Snažil se Draca zpomalit jako ustrašená panna i přes to, že se zjevně třásl touhou a potřebou stejně jako Draco.
Potterovo tělo bylo perfektní. To by Draca - příliš vychrtlého, unaveného a bledého - za normálních okolností pravděpodobně rozladilo, ale teď byl vděčný, že Pottera zjevně začali pořádně krmit a že on na oplátku pracně plnil bystrozorské povinnosti, což mu přineslo postavu téměř rovnou řeckému bohu.
Ale Draco neměl dost. Potřeboval cítit víc, ochutnat více kůže - měl v plánu ochutnat vše, co se na Potterově těle ochutnat dalo.
Svá ústa sklonil k jeho krku, kde chvíli sál na jeho bušícím pulzu. Jeho rozklepané ruce mezitím našli lem Potterova tílka a prsty nejprve váhavě a poté naléhavě brouzdaly po pevném břiše. Stále potřebující více kontaktu s horkou pokožkou mu překážející kus oblečení přetáhl přes hlavu a zahodil ho neznámo kam. Spolu s ním odletěly i tolik Potterovské brýle, které se rozbily o tvrdý chodník. Pseudo-Pottera to zjevně nezajímalo o nic více, než Draca, který se vrhl k dalšímu prostoru, který musel být prozkoumán a označen za jeho vlastní.
Zanechávajíce za sebou vlhké trasy hrubého jazyka a načervenalé skvrny způsobené sáním se Draco přemístil k růžové bradavce, která s prvním kontaktem okamžitě ztvrdla. Když po ní Draco jemně přejel zuby, vydělal si první zvučný souhlas. Ten přiškrcený a toužebný zvuk jako by zamířil rovnou k jeho rozkroku a zanechal jej ještě bolestivěji připravenějším, než před tím. Ale tentokrát nešlo jen o uvolnění touhy.
Jelikož se setkal s prvním úspěchem, teď již jistěji zamířil k druhé bradavce a zopakoval postup, tentokrát přidávající na intenzitě skousnutí. Zvuky, které vycházely z Potterových útrob, se zdály jako nejkrásnější hudba na světě.
"Tak zatraceně nádhernej..," mumlal si Draco a mezitím umisťoval krátké a vlhké polibky po Potterově břiše. "Vážně, cokoli jsi zaplatil za ten vlas, stálo to za to…"
"Vlas?" Tázal se muž přiškrceným hlasem.
"Do mnoholičného lektvaru," oznámil mu Draco a vrhl se na poklopec u jeho kalhot. Knoflíky - samozřejmě. Draco nenáviděl knoflíkové poklopce. Neuměl s nimi pracovat. "Knoflíky?" Téměř vyštěkl na polonahého muže se zoufalstvím v hlase, když se minuty setkaly s minutami a Draco svůj kýžený cíl stále jen přejížděl bříšky prstů přes překážející materiál.
"Počkej, já to udělám," nabídl se muž. "A ty ještě pořád nevěříš, že jsem to já?"
Draco by odpověděl. Barvitě by popsal nemyslnost toho, že Harry Potter by si kdy vůbec oblékl kožené kalhoty a nevzal si pod ně spodní prádlo, nesmyslnost toho, že by se kdy vůbec vyskytl ve špinavé postraní uličce, do které lidé chodili jedině pokud je zmáhalo nutkání si zašukat… A nebo jít na záchod. Absolutní šílenství toho, že by nechal jakéhokoli muže vzít jeho tvrdou chloubu do úst - jakéhokoli muže, ale rozhodně ne Draca Malfoye.
Řekl by mu to a ještě více, ale jeho ústa si našla lepší práci. Poté, co Potter konečně uvolnil svou žádostivou erekci ze sevření svých lascivních kalhot, Draco upadl do určitého druhu transu. Jednoduše se nemohl zastavit a musel mu kalhoty stáhnout až ke kotníkům, rychle a toužebně. Jen krátké vteřiny si dovolil zírat na krásu před ním a doufal, že jeho mysl bude schopná udržet si ten obrázek až do konce jeho života.
Jednoduše nebylo světa, ve kterém by bylo možné nepřiblížit se a neochutnat. Nejprve přejel jazykem po špičce, která se už v tu chvíli leskla preejakulátem. Prakticky cítil vlnu rozkoše, která Potterem prošla.
"Kurva- Draco! U Merlina…"
Potterova nebeská chuť a vybraná mluva Draca téměř poslala přes okraj rozkoše - musel se pečlivě soustředit na vzpomínku vlasů Hermiony Grangerové, aby se neudělal na místě.
Pak už Draco neváhal a vzal do úst tolik Pottera, kolik byl schopný přijmout, sající ten dokonalý kousek jeho těla jako by neměl přijít zítřek. Potter ho ochotně potkával napůl cesty a svými horlivými přírazy ho zaskočil a přiměl vydat dávivý zvuk.
Potter se rychle odtáhl a ukončil proud sprostých výrazů, které do té doby nekontrolovatelně opouštěly jeho ústa - kde se naučil takhle mluvit? - a začal se překotně omlouvat.
"Já… Promiň, Draco, nechal jsem se nějak… Unést," řekl a jeho tvář hořela studem smíchaným s vzrušením. Draco si pomyslel, že nic lepšího v životě neviděl. Nad jeho reakcí se ale zároveň nedokázal neušklíbnout - tenhle člověk byl rozhodně dostatečně nebelvírsky idiotický na to, aby vážně byl Potterem.
"Není se za co omlouvat," řekl noblesně, ale pobavení ve svém hlase nedokázal zastřít. "Teď, kde jsme to byli?" Zeptal se svůdně a olízl si rty. Potterův dvojník zrudl ještě víc a bezděky se sklopil oči ke svému bolestivě tvrdému údu.
Draco vsunul jeden ze svých dlouhých štíhlých prstů do svých úst a sál na něm podobně, jako před chvílí na Potterovi. Toho zjevně Dracova činnost fascinovala. Chtivé zelené oči na něj zíraly s téměř nábožnou úctou. Draco jej přiměl trochu více rozkročit nohy a poté přesunul svůj navlhčený prst k jeho zadnímu otvoru. Nejprve jen hravě kroužil okolo horkého vstupu, ale poté svůj prst vsunul prudkým pohybem dovnitř. Potterovo tělo se napjalo v něčem, co nebyla další vlna touhy a dychtivosti. Než byl schopný sám sebe zastavit, zalapal po dechu.
Draco, s otázkou vepsanou v očích, zvedl pohled a zpozoroval muže, který se zoufale snažil znovuzískat kontrolu nad svým tělem. Ale strach a šok z Dracova jednání ze svého výrazu neodstranil úspěšně.
"Ty jsi to ještě nikdy nedělal, že ne? S mužem?" Zeptal se Draco - bylo to jediné možné vysvětlení. Poté vstal, aby mohl lépe číst reakce jeho očí.
"Nemluv nesmysly. Samozřejmě, že jo. Jen jsi mě… Překvapil. Klidně pokračuj," pokusil se usmát.
"Jeden prst. Překvapil tě jeden prst? Po tom, si jsi mi pohřbil ptáka v krku? Kdybych nevěděl líp, vážně bych ti uvěřil, že jsi Potter. Tu jeho debilitu jsi ovládl dokonale."
"Proč jsi tak vzteklej? Nic tak strašného se přece nestalo. Jen mi dej chvíli. Zvyknu si," prosil muž - chlapec - se zoufalstvím, které Draco sám pociťoval. Kdyby se jednalo o kohokoli jiného, nazval by ho imbecilem bez mozku a odešel. Ale tohle byl imbecil bez mozku v těle Harryho Pottera.
"Proč jsem vzteklej? Kdybych nepřestal, pravděpodobně bys mě nechal tě ošukat přímo tady, oproti zdi pokrytý cizím spermatem a chcánkama. Tak jsi o to vážně chtěl přijít? Když ti tohle udělal jeden prst, představ si, co by ti udělali dva, tři - nebo, nedej bože, můj pták. Víš přece, že tím se šuká, že jo?" Draco ztrácel nervy. Neměl by se takhle rozčilovat, ale vzpomínky na jeho vlastní poprvé mu zatemnily myšlení. Vzpomínky na bolest, nedostatek něhy a krev. A on Potterovi - jeho tělu! - málem provedl to samé. "Měl bys prostě jít domů," řekl potom a téměř slyšel jeho neustupující tvrdost hlasitě zaprotestovat.
"Ne! Ty to nechápeš - nezáleželo na tom, kde ani jak. Byl jsi to ty. Na tom jediném sešlo," vychrlil na něj přiznání v tolik potterovském stylu. "Nemůžeme se prostě… Někam přemístit? Vzít to pomaleji?"
Draco si povzdechl. Jako by tomuhle tělu mohl říct ne - jako by mu to jeho vlastní touha měla šanci dovolit.
Přistoupil k němu blíže a pevně se chytil jeho mírně povadlé erekce, přičemž druhou rukou vytáhl hůlku ze své zadní kapsy. Aniž by přerušil jejich kontakt, přemístil je přímo na postel ve svém bytě.
Potter se rozhlížel nejprve překvapeně, ale jeho nezapomenutelné rysy za chvíli ovládlo potěšení a pobavení.
"Musím říct, že tvůj styl asistovaného přemisťování se mi vážně líbí. Téměř jsem zapomněl, že by to mělo být nepříjemné," pokusil se mu zalichotit. Ztracená rovnováha a sebekontrola se mu zjevně navrátily bez trvalejších škod. Draco jen cosi zamumlal na souhlas, příliš zaneprázdněný sundáváním těžkých bot s Potterových nohou. Nejprve si pohrával s myšlenkou, že by je černovlasému chlapci nechal - ale na takové věci teď nebyla vhodná doba. Hodlal dát tomuhle Pseudo-Potterovi tu zkušenost z prvního milování, která jemu byla odepřena. Svou hůlku přitom zahodil neznámo kam.
"Jak to, že zdi nejsou zelené?" Tázal se poté, zjevně pociťující potřebu vést společenskou konverzaci.
"Nejsem jen Zmijozel," odpověděl Draco prostě. "Jsou tvé zdi červené?"
Potter zrudl a po chvíli přemýšlení odpověděl: "No… Jsou."
Draco se nedokázal nezasmát. Nezáleželo mu na tom, že tohle byl jen báječný herec, který svou roli nastudoval s překvapivou přesností. Chystal se užít si každou vteřinu.
"Poslyš… Draco..," chlapec před ním najednou nasadil něco, co se podobalo vážnému výrazu.
"Ano?"
"Já… Vím, že existují nějaká… Ehm...," zjevně měl velký problém s tím se vyjádřit. "Ochranná kouzla," řekl nakonec a zdál se potěšený sám se sebou, jelikož našel hledané slovní spojení. "Ale já se je nikdy nenaučil, a tak jsem myslel, jestli by jsi nemohl..," opět nedokončil větu a pohodil rukama v gestu, které to mělo udělat za něj. V tu chvíli by jeho obličej zajisté mohl konkurovat rajské polévce.
"Samozřejmě. Pravděpodobně bych to udělal sám, ale díky za připomenutí… Jen mě nech najít mou hůlku," usmál se na něj a začal pátrat po povrchu postele.
"Počkej, můžeš si půjčit tu mou," odvětila ta úžasně tvarovaná ústa a Draco zalapal po dechu. Ne, ne! Nebyl připravený vzdát se fantazie, kterou si vytvořil ve své hlavě. Ale nedokázal zastavit chlapce natahujícího se k vlastním kalhotám, které měl stále zpuštěné okolo kotníků - při té příležitosti je sundal a zahodil vedle postele - a vytahujícímu kouzelnickou hůlku.
A pak Dracovi spadla čelist. "Jak… To není možné! Nemůžeš přece mít Potterovu hůlku!" Vykřikl Draco v téměř v posvátném úžasu. Ale byla tam - nejslavnější hůlka v celém kouzelnickém světě, hůlka, která porazila Voldemorta, hůlka, která zdobila každou učebnici moderních dějin čar a kouzel.
"Můžu, pokud jsem Potter."
"Ale.., To přece není možné!" Hádal se Draco. Připadal si jako pětileté děcko, ale nešlo tomu pomoci. Tak dobré věci se jemu neděly - nejenom protože byl Malfoy, bývalý smrtijed a spoluviník smrti Albuse Brumbála, ale také proto, že to byl prostě on.
"A přesto..," Usmál se na něj… Potter?
"Jestli jsi vážně Potter..," začal Draco pomalu. "Tak co to kurva děláš? Jak je možné, že ležíš v pozoru v ložnici bývalého smrtijeda? Co jsi vůbec dělal v té uličce? Zaklel tě někdo na nějaké bystrozorské misi?"
"Dobře. Od začátku - včera jsem se, po asi pěti letech sebezapírání, přinutil přiznat si, že ženský prostě nejsou pro mě - ten průlom měl co dělat s tím, že se přede mnou najednou objevila Ginny v krajkovém prádle a já neměl chuť udělat nic jiného než utéct a volat o pomoc - a tak jsem udělal jedinou věc, která mě napadala. Šel jsem si promluvit s Ronem a Herminonou." Tomu se Draco musel uchechtnout. Potter ho umlčel pohledem. "Každopádně - jeden by čekal, že mě pošlou do háje, vezmou k exorcistovi, a nebo se mi vysmějou do tváře, ale ne. Hermiona tvrdila, že jí to bylo jasné už nějakou dobu. A Ron, po chvíli trapného mlčení, začal trvat na tom, že mě s Hermionou vezmou do gay baru. On se postaral o celou tuhle image," rukou ukázal na kožené kalhoty ležící u postele. "A i když to od nich bylo báječné, na tom místě jsem nebyl doma. Už jsem to chtěl zabalit, když jsem si uvědomil, že musím na záchod. Původně jsem se chtěl přemístit jen do uličky před tím barem, ale nějak jsem se ocitl v za Prasečí hlavou. A pak jsem potkal tebe."
Věnoval mu dlouhý a upřímný pohled, při kterém si Draco připadal jako na rentgenu osobnosti. "Opravdu jsem nikdy nikoho nechtěl tolik, jako tebe. Myslím, že všechny ty hádky ve škole byly jen dílem jedné obrovské sexuální frustrace. A co se týče toho, co tady dělám - čekám, až si zatraceně uvědomíš, že jsem to vážně já, a ukážeš mi, o co jsem za ty roky přicházel." Potter dokončil svůj proslov a Draco opět musel sbírat svou čelist ze země. Věřil mu. Teď už ano.
Tohle by skutečný Harry Potter. A tenhle skutečný Harryho Potter před ním ležel, nahý, a čekající na to, až ho on, Draco Malfoy ošuká - a kdo byl Draco na to, aby se s mladým hrdinou hádal?
S panickou horlivostí přetáhl vlastní triko před hlavu a prakticky se vrhl nad Potterovu nahou podobu. Chvíli jen ležel, vychutnával si pohled těch zelených očí, které mu zjevně důvěřovaly, a pak mu zašeptal do ucha: "Tentokrát pomalu, ano?" a otřel svůj rty přes jeho ušní lalůček.
Pak se přesunul k jeho ústům, které zajal v jemném polibku, kterým ho chtěl ujistit, že je v bezpečí. Jemně sál na jeho spodním rtu a počkal si, až Potter převezme iniciativu v prohloubení polibku. O několik momentů později cítil horký jazyk, který se dobýval do jeho úst. Stále zachovávající pomalý chod věcí ho Draco přivítal ve svých úsech, vychutnávající si blízkost druhého člověka. Potterovy ruce zabloudily do Dracových vlasů, přitahující si ho blíže a odmítající ho propustit.
Ale jejich chtivá těla byla za chvíli nespokojená - potřebovala více. Více kůže, více dotýkání, více tření. Draco se jen s velkou nevolí uvolnil z Potterova sevření a zamířil k poklopci vlastních kalhot. S mírnými potížemi je uvolnil a zahodil ke zbytku nepotřebného oblečení, spodní prádlo následující téměř okamžitě.
Jejich polibky byly tentokrát dychtivější, ale stále si zachovali něhu toho předchozího. Když se jejich toužebné erekce poprvé setkali, oba hlasitě zasténali.
Draco se natáhl pro malou lahvičku s průhledným gelem, kterou měl na nočním stolku a vymáčkl si štědré množství do dlaně. Opatrně naznačil Potterovi, aby roztáhl své nohy, a zlatý chlapec to stydlivě udělal - Draco se ve své hlavě opět musel vrátit k vrabčímu účesu Grangerové. Pohled na Pottera, který byl roztažený na jeho posteli a čekal na něj jejich noc málem ukončil předčasně.
Draco opatrně přiložil ruku s lubrikantem k Potterově otvoru a jemně vmasíroval tolik látky, kolik bylo možné, aniž by dovnitř vsunul byť jeden prst. Poté další rozetřel po svém ukazováčku a ten pomalu vsunul do Potterova těla. Byl vážně až směšně úzký - jejich úkol se najednou zdál téměř nemožný.
"Musíš se uvolnit, jinak to nebude možné," řekl mu trpělivě.
"Snažím se," odpověděl Potter. Draco přesunul svou druhou ruku k Potterově údu a jemnými tahy se snažil přispět k jeho uvolnění. Draco, který cítil, že tlak kolem jeho prstu se zmenšil, jím začal pomalu pohybovat. Potter se zjevně konečně smiřoval s cizím předmětem ve vlastním těle a začal potkávat Dracovu ruku v nesmělých přírazech. Draco si dovolil přidat druhý prst a zopakoval postup. Když přišel čas na třetí, jeho čelo už bylo orosené soustředěním a odkládanou potřebou. Potter pod ním spokojeně vrněl a občasně mu vypustil vzdech či sprosté slovo.
Draco neodolal a nátáhl se pro rychlý polibek, ruku stále uvězněnou v nebelvírově horkém těle.
"Už… Draco! Je čas. Víc. Potřebuju víc," vydechl Potter, když se oddělili. Draco to nepotřeboval slyšet dvakrát - uvolnil svou ruku, která už nějakou dobu protestovala bolestí, a nahradil ji vlastním přirozením. Oči nespouštěl ze smaragdů před ním, když pomalu vnikl do dokonalého těla - do dokonalého člověka - pod ním.
Když ho obklopila Potterova úzkost, věděl, že nevydrží dlouho. Teď se nehýbal a čekal, až si Potter zvykne na novou situaci - snažit se ignorovat vlastní bolestivé nutkání se pohnout.
Po době, která mohla být hodinou stejně dobře jako třiceti vteřinami, se Draco začal hýbat. Nejprve jemně a pomalu, ale Potterovi souhlasné vzdechy ho přiměli přidat na rychlost. Ponořování se do Pottera okamžitě vyhlásil za svou nejoblíbenější aktivitu na světě. A pak, že sex nikdy nepřekoná famfrpál.
Draco pocítil, že jeho orgasmus se blíží příliš rychle a opět se přesunul k Potterově penisu, jelikož nechtěl, aby chlapec zůstal nedokončený mezitím, co se na něj Draco svalí v nezastavitelné vlně extáze. A Potter byl zjevně stejně blízko jako Draco, protože po pár tazích Dracovi ruky vypustili finální sten a udělal se na vlastní břicho a Dracovu ruku. Mladý Malfoy následoval pouze se sekundovým zpožděním.
"Sakra- Pottere!" Vydechl zároveň s vlnou rozkoše, která jím projela.
Stále těžce dýchali, když se Draco přiměl opustit Potterovo tělo a lehnout si vedle něj, udržující tělesný kontakt. Ještě pořád leželi v náručích jeden druhého, když Potter prohlásil:
"Páni. Tohle bylo úžasný. Ty jsi úžasný."
Draco doopravdy zčervenal nad nebelvírsky upřímným vyznáním pocitů.
Pořád neměl ponětí, co tohle všechno znamená, a byl rád, že Potter se neptá.
"Jo a Draco? Prosím, říkej mi Harry." Draco se na to jen ušklíbl. Pak si všiml, že Potter pozoruje jeho levé předloktí a pokusil se nehezkou jizvu schovat.
"No… Tohle. Ehm," snažil se najít sarkastickou poznámku, která by zachránila situaci, ale věděl, že teď přijde chvíle, kdy jeho společník znovu-nabude rozum a uteče z jeho ložnice s překotnými omluvami a provinilým výrazem.
Potter však vzal jeho levačku, kterou se pokoušel schovat pod saténovou přikrývkou, a umístil malé polibky po celé délce jizvy.
"Když jsem řekl, že jsem tě chtěl, myslel jsem tebe celého," prohlásil upřímně. Pitomí nebelvíři, pomyslel si Draco. A poté opět zajal ústa svého pitomého nebelvíra, silně uvažující nad tím, že by se pro ně pravěpodobně vzdal všeho.
 


Komentáře

1 55 55 | 5. prosince 2011 v 17:55 | Reagovat

hlásim se mezi prasáky obecné, piš dál! :-) Drarry, to je moje :-)

2 Blangela Blangela | Web | 6. prosince 2011 v 17:40 | Reagovat

Ač netuším, co se stále většině slashistek líbí na tomhle páru, popsala jsi ho úžasně. Draco, i Potter, fajn, byli velmi dobře popsáni. Ani v jeden okamžik jsem neuvažovala nad tím, že by byli nějak OoC, nebo tak.
A Draco byl roztomilý :)

3 Blangela Blangela | Web | 6. prosince 2011 v 17:44 | Reagovat

Pokud nebudeš mít nic proti, asi tě zařadím mezi oblíbené odkazy :) A budu ráda, když si mě tam dáš i ty a občas se u mě i oběvíš :)
Kdyžtak se ozvi u mě na blogu ;)

4 Guenon Guenon | Web | 6. prosince 2011 v 19:57 | Reagovat

[1]: ok, tak... vítej v klubu? :D budu se snažit. A dík za koment, vždycky ráda vidím nové čtenáře. (mimochodem, hezká přezdívka... Nějaký specifický význam to má? :D)

[2]: Slashistek... Chm, nevím - myslím, že mezi ty se ještě zařadit nedám. Tohle je první slash, co jsem napsala, i když ho čtu sakra ráda. (a čtu spousty a spousty párů, Drarry byl jen první láska, která mi v srdci zůstane vždycky) Vážně jsi mi udělala velkou radost tím, že ti nepřipadali OOC - toho jsme se bála. Takže díky moc. A tak, Draco je prostě Draco. Každopádně tě taky vítám a moc děkuju za komentář, udělal mi radost.

[3]: klidně přidávej, ale jsem dvě (Guenon - já - , a Piece)
Zkusím se k tobě mrknout hned jak najdu čas. :)

5 chillychilly chillychilly | Web | 7. prosince 2011 v 11:03 | Reagovat

Uf, potter jako kurvička? Ano, to je jeho místo. Sice nemám ráda, když se z postav dělá něco, co nejsou, ale ty jsi jeho otfit pěkně vysvětlila. Takže se mi to líbilo a můžu jenom říct piš dál, cítím velmi nadějnou slahařku.
Ano, Drarry je otřepaný pár, ale když se napíše dobře a zajímavě, ničemu to nevadí a tohle se mi líbilo.

6 nel-ly nel-ly | Web | 7. prosince 2011 v 15:20 | Reagovat

A já vim, co se na něm lidem líbí... protože jsou oba ták ááách a pak oooch a pak úsměv...
(a jestli o nich paprika ještě jednou napíše otřepaný, tak něco uvidí!)

Takže... na tohle jsem se samozřejmě moc těšila a tak si nechala čas, abych se mohla v klidu soustředit. Myslím, že už jsem schopná rozpoznat ty, co dlouho slash četly, a pak ho začaly psát od těch, které moc slash nečtou, ale někdy píšou (viz já atd) a musím tedy říct, že něco podobného bych asi nenapsla, ani bych nepoužívala podobná slova a přesto mi to všechno přišlo naprosto správné
a že já na fantasmagoriu, například, četla opravdu snad jen pár slashových povídek a ty mě poznamenaly nadobro

Nebylo to přehnané, ale ani upejpavé /to vůbec ne/, všechno se k sobě hodilo.. Pottřík byl správný nebelvírský pako, Dráček zas hezky zneuznalej osamělej Smrtijed (Smrtijed prosím s velkým s O:)) a ty poválečný chmury tam byly moc krásný

i když, co si budeme povídat, já jsem romantik tohohle páru, jako jedinýho slashe, který by se spokojil i s pusinkou a kytičkama :-D

7 Guenon Guenon | Web | 7. prosince 2011 v 17:57 | Reagovat

[5]: Kurvička, zamilovanej blbeček, nebelvír - Harry z toho dělá synonyma. A díky moc, každej znaleckej názor ocením :)Slashařka... Chm. To zní hezky. To se mi líbí :)
A otřepaný? U nás doma říkáme klasika :) (která se má ctít, milovat a uznávat...:D) Oni byly první slash, co jsem kdy přečetla. Tenkrát mi bylo deset a netušila jsem, jak se někomu může líbit nechat si strkat cokoli do (ehm. Existuje slovo, které by neznělo špatně?) - byla to krásná nutnost, napsat první salsh o nich, byť vůbec nevystihoval tu představu, kterou o nic mám. A ještě jednou děkuju :)

[6]: Ano, všechny hekací zvuky, co existují - Drarry je ovládne.
A díky moc za komentář (už jsme si říkala,jestli jsi na mě nezapomněla :D)
Jsme ráda, že ti to nepřišlo přehnané. (toho jsem se taky bála)S upejpavostí problém nemám, jen jsem se bála, aby to nevyznělo nesmyslně - protože přece jen, s takovými věcmi žádné praktické zkušennosti nemám:D
Velké S? No jo, asi máš fakt pravdu! Ehm... chybička se vloudí. Časem to spravím.
A kytička? Jedině růže mezi zuby :)

8 Jenny Jenny | Web | 7. prosince 2011 v 18:57 | Reagovat

Ufff..<3 Tak tohle bylo až moc dokonale úchylné. Prostě takovýhle povídek je opravdu málo a já tady umírala! Naprosto.. Tohle není normální - Tohle je umění. Napsat něco takovéhlého to je prostě.. Nemám slov. Obdivuju tě a mám s prominutím 'respekt' protože bych nikdy nic tak dokonale nepopsala a nenapsala.
Harry jako kurvička? To je dost z mého pohledu vtipná představa.(SAMOZŘEJMĚ že to myslím v dobrém :D)

9 Guenon Guenon | Web | 7. prosince 2011 v 20:57 | Reagovat

[8]: awww! (ona už i heká v angličtině... voljete sanitku:D)... Děkuju, děkuju moc. Tvůj komentář mi vyloženě zlepšil náladu - a dokonce mě přiměl pustit se do další povídky :)

10 55 55 | 8. prosince 2011 v 17:45 | Reagovat

[4]: tak děkuju za přivítání:) a jsem staronová (píše se to tak) čtenářka, četla jsem už minulý blog a teď jsem objevila tenhle.. a význam to má, chodím na hokej (teda jen sledovat) a tohle číslo mám na dresu :-)

11 Guenon Guenon | Web | 8. prosince 2011 v 18:20 | Reagovat

[10]: pravda! Když to teď říkáš, tak jsem si i vzpomněla. :)
A... Hokej je fajn. Jeden z mála sportů, co jsem schopná sledovat bez usnutí. (obzvlášť, když začnu nezdravě slinta po ruských hokejistech.)
a to jsem moc ráda, že jsi se nám vrátila. :)

12 55 55 | 9. prosince 2011 v 21:33 | Reagovat

[11]: to já taky, kor jestli bude další slash :-D a já teda rusko moc ne-e, já chodim na pardubice :-P

13 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 5:06 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

14 JamesPep JamesPep | E-mail | Web | 2. dubna 2017 v 11:36 | Reagovat

It can be daunting trying to figure out what you need to do once you have been diagnosed with sleep apnea. There are so many new things to learn, and you may feel a bit overwhelmed. Reading this article can provide you with some simple steps to take to make the transition much easier.

If you are unsure whether or not you have sleep apnea, consider setting up an audio or video recorder next to your bed. When you review the recording, watch or listen for choking, gasping or other signs that you are not getting enough air as you sleep. Present your findings to your doctor if you suspect that you do have apnea.

Some people have problems using the CPAP machine to deal with their sleep apnea. The best advice is to stick with it. It is not a cure, but it does treat your sleep apnea. If you stop using it, you still have sleep apnea, so you need to keep using the machine regularly.

If you have sleep apnea and cannot break the habit of sleeping on your back, try sleeping in a t-shirt with two tennis balls sewn into the back. Making this sleep shirt is a simple project to do at home, and it can help to break you of sleeping on your back. Every time you try to roll over on your back in your sleep, the tennis balls will remind you to roll back onto your side.

Understand the effects that smoking and drinking alcohol have on sleep apnea, if you are trying to get a grip on your quality of sleep. Smoking enlarges airways, while alcohol can relax them too much, both of which will contribute to the symptoms of sleep apnea severely. Consider making the necessary cut-backs that will cut down on your sleep problems.

Clear up your nasal passage before heading to bed. If you suffer from sleep apnea and have problems with a "stuffed up" nose, using a nasal spray or device can help clear your nasal airway. This is not a permanent solution, but one you can use when your apnea symptoms are the worst.

Remember to keep your medical ID upon your person if you make use of a CPAP for your sleep apnea. If you are in need of medical attention, it is important that the people helping you realize you have sleep apnea and use CPAP therapy. With your ID you can inform medical personnel about your sleep apnea and your CPAP device.

A great way to know if you are experiencing severe apnea is to keep a sleep journal. Write down all the times that you wake up in the night and also record how you feel in the morning. This will help you to have a record to see your progress.

If you are a trucker who has sleep apnea, take precautions to stay safe on the road. First of all, get yourself properly diagnosed and treated. If your doctor prescribes a CPAP, use it. They are small and easily portable and can run on battery power if necessary. Try to stay fit and get regular sleep to keep your condition under control.

These tips were written especially for people who suffer from apnea, whether directly or indirectly as a bed partner. While it can be quite difficult to completely remove apnea from your life, there are ways to live with it, and these were touched on in this useful sleep apnea article.

<a href=https://www.viagrasansordonnancefr.com/>viagrasansordonnancefr.com</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.