Vánoční jednohubka č. 2 - Čtyřicet

25. prosince 2011 v 15:19 | Guenon |  Jednorázovky
Ježich útočí podruhé :)
Doufám, že si užíváte svátky vánoční hezky v klidu a pokoji. Tady máte něco na smlsnutí :)
Varování: 15+, het (kdyby vás to znechucovalo, pryč!:D), cross-generation
A vy mi jako dáreček nechte komentář :)


Čtyřicet. Bylo jí čtyřicet - stěží tomu věřila. Všechna dobrodružství již dávno vyprchala. A její narozeniny byly opět spojeny s vánočním večírkem - nemohla se jednoduše zhroutit do kouta a poplakat si nad svým krutým osudem. Musela se usmívat, přijímat hosty a tvářit se, jako by její život vůbec neskončil.
Ale on skončil - když se podívala na své děti, na své téměř dospělé děti, věděla, že ji již čeká jen chování vnoučat, pletení a občasná trocha misionářské lásky s manželem. S manželem, kterého milovala nade vše, co kdy měla. Ale někdy během jejich společného žití jej přestala chtít.
Vůbec to tak neplánovala. Něžné a starostlivé dotyky Harryho Pottera kdysi bývaly vším, co potřebovala. Připadala si s ním jako nejdůležitější člověk ve vesmíru. Vůbec nevěděla, kdy se poprvé rozhodla předstírat migrénu, jen aby se vyhnula večerní dávce sladkého opatrování. Ale věděla, že od té chvíle již nic nebylo stejné.
"Proč tady tak stojíš v koutě, zlato?" slyšela vždy-tak-zbožňující hlas svého muže. "Přece by tě neděsilo to číslo. Víš, že na tom nezáleží. Pro mě vždycky budeš nejkrásnější v celé místnosti."
"Já vím," odpověděla. Byla to pravda. "Copak, bojíš se, že předvedu to, co Ron?" dodala poté žertovně.
Harry se zasmál. Ne, její bratr čtyřicátiny rozhodně nezvládal snadně. V den velkolepé oslavy, kterou mu jeho žena přichystala, se objevil pozdě, opilý a s na blond odbarvenými vlasy, kterým by se všichni nejspíše velice hlasitě zasmáli, kdyby je nevyděsila jeho černá kožená bunda a velká, děsivě vyhlížející motorka, se kterou zaparkoval uprostřed sálu plného společensky oděných hostů. Opravdu dal výrazu krize středního věku nový rozměr.
"Zatančíme si?" zeptal se jí. Přijala, samozřejmě. Zkuste si vysvětlit svému dokonalému protějšku, že se opravdu nechcete vystavovat ve středu parketu, kde osvětlení poukáže na každou malou chybičku.
Nenáviděla své šaty. Koupila jí je Fleur. Byly příliš krátké, příliš obtažené a růžové. Což s jejími rudými vlasy vytvářelo kombinaci, které by se zalekl i vcelku odvážný tvor. Ze slušnosti k bratrově manželce si je ale oblékla - Harry jí tvrdil, že její nohy stále stály za ukazování. Nevěděla, proč mu ta zjevně upřímná slova nedokázala uvěřit.
Tančili jen několik minut, než se před nimi objevil ministr kouzel. Odvedl Harryho k nějakému přísně tajnému a velice důležitému pracovnímu rozhovoru. Harry se na ní omluvně podíval a ona se marně snažila vykouzlit alespoň trochu zklamaný výraz.
Než se stihla otočit, opět měla společnost. Nejlepšího kamaráda jeho syna - Scorpiuse Malfoye. Beze slov ji odvedl zpět na taneční parket.
I to, jak tančili, bylo jiné. Držel ji pevně a díval se na ni pohledem, který jen špatně zakrýval směr jeho myšlenek. Jeho bledé tváře pokryla červeň, když ho nachytala, jak zíral směrem k jejímu výstřihu. Všimla si, že ji to potěšilo. Nedovedla si vzpomenout, kdy naposledy se v její přítomnosti někdo červenal.
Bylo jí čtyřicet a připadala si, jako by stála na sklonku svého života. Možná proto se nezdráhala, a nechala toho šestnáctiletého chlapce plného životního elánu, který už tak dávno ztratila, aby ji odvedl do hostinské koupelny jejího vlastního domu. Nechala ho, aby ji opřel o keramické umyvadlo a vzal si ji s takovou touhou a chtěním, které nikdy předtím nepocítila. Nemiloval ji, a ona nemilovala jeho. O to to pravděpodobně bylo krásnější. Nechala ho šeptat do jejího ucha o tom, jak je překrásná. Uvěřila mu.
Konec přišel rychle, příliš rychle. Ale i bez vyvrcholení Ginny připadalo, že se nikdy necítila žádanější. Ale mladík zjevně nepřestal - klekl si před ní a zaútočil na ni znovu, tentokrát svým jazykem. Rychle přišel na to, kde a jak přitlačit, aby křičela slastí. Blonďatých vlasů ve svém klíně se držela tak, jako by na tom závisel její život. Když se svaly v jejích útrobách začaly stahovat, zaryla mu nehty do ramen a zanechala dlouhé krvavé šrámy.
Oblékli se ve spěchu.
A pak, nevyhnutelně, dorazila vina. Vina a strach.
Bála se, že chlapec, který na ni stále zíral tím stejným zvířecím pohledem, prozradí její tajemství.
Kdyby přišla o Harryho, přišla by o všechno.
Možná proto vytáhla svou hůlku - jednala instinktivně. Chlapec si bude pamatovat jen jejich tanec, nic více.
"Obliviate."
*
Potkala ho již druhý den ráno. Bylo připravená - chovala se stejně, jako vždy. Jako příkladná matka jeho nejlepšího kamaráda.
Téměř nedýchala, když k ní přistoupil příliš blízko a ucítila jeho horký dech na svém krku.
"Vymazala jsi mi paměť," řekl prostě. Zalapala po dechu - jak by to mohl vědět? "Mé šrámy," dodal prostě.
"Poslouchej, omlouvám se…" začala. Musela mu to vysvětlit - kdyby cokoli řekl, její život by byl u konce. Ale zapomínala, že jedná s Malfoyem.
"Nemusíš mi nic vysvětlovat," zarazil ji. "Jen poslouchej - už mě nikdy nesmíš začarovat. Příště si to chci pamatovat."
Chtěla namítnout, že nebude žádné příště. Vážně to chtěla udělat - ale věděla, že by to byla lež.
 


Komentáře

1 nel-ly nel-ly | Web | 25. prosince 2011 v 18:20 | Reagovat

A hele ho, štíra.
:D
bože O_O
napadlo by mě snad cokoliv, ale že tam strčíš pihovatou bambeřici se štírem, to opravdu ne
a bylo to...
velice jiné, velice zajímavé a naprosto dokonnalé...
jestli ještě někdy zmizíš ze světa internetu a přesnaneš psát, tak tentokrát si tě už doopravdy najdu a přiátáhnu za pačesy, protože na poli čeké ff už toho moc nového, co by za něco stálo, nenacházím... ale furt mám tebe a pár vyvolených

-tomu se říká vánoční opilecké klišé ve stylu: moc tě miluju-

2 55 55 | 25. prosince 2011 v 21:14 | Reagovat

a není ho pro ní trochu škoda?! 8-O ale napsalas to krásně, to zase jo :-)

3 chillychilly chillychilly | Web | 25. prosince 2011 v 21:16 | Reagovat

Tyjo, to bylo skvělý, Štírek s Ginny, jo? Nemám Ginny ráda, ale tady byla prostě skvělá. Ne, štírek byl skvělej. A to s tím mazáním paměti sis oblíbila, co? :D ale hezky na to chlapec přišel, je to Malfoy, je chytrý
Merline, až mi bude čtyřicet, taky chci takového zajíčka jako ona, chci svého Malfoye, svého blonďatého kolouška

4 Piece Piece | Web | 25. prosince 2011 v 22:46 | Reagovat

Moc hezký nápad, nemám ráda cross-bůh-ví-co, ale máš moc příjemný styl psaní čehokoliv, takže já klidně zavřu oči a mozek a sežeru ti všechno :D Docela se mi líbil i ten nápad, protože tohle nápad rozhodně mělo, dalo by se to nazvat skoro až inovativní myšlenkou :D Jen... popsala bych víc ten sex - ano, asi už jsem taky staré prase, ale to by se mi tam hodilo :D

5 Guenon Guenon | Web | 26. prosince 2011 v 1:56 | Reagovat

[1]: pihovatá bambeřice... chceš mě zabít?:D :D
každopádně děkuju moc, tvůj komentář mi zlepšil i tak skvělou náladu.
a taky tě miluju,miluju,miluju:D (půl flašky ginu, co bys chtěla...:D)

[2]: je ho škoda! ale myslím, že si brzo všechno uvědomí a přeleze k dráčkovi:D dík:D

[3]: já ginny nesnáším. Ale sem se mi hodila. a já vím, obliviate příliškrát, ale... napadlo mě to u tajemství a nešo to zastavit:D a já ho chci hned!:D děkuju :)

[4]: děkuju moc, zlato:D
a sex bych popsala, ale... tlačil mě čas:D a měla to být jen jednohubka, žejo:D díky moc:D

6 Sashay Sashay | Web | 26. prosince 2011 v 22:06 | Reagovat

dakujem za pochvaly :)
inak súhlasím, každá mačka m u mňa plus ak je ryšavá (zrzavá) :-D tie sú proste úžasné :)
PS:http://sashiiiii.blog.cz/1108/photos-nase-tri-maciatka

7 Becky Becky | E-mail | 26. prosince 2011 v 22:58 | Reagovat

hoj, přidáš někdy povídku ,,Odstíny šedé" ? moc se na ní těším, nebo jestli by si mi jí poslala i bez toho přepsání, mě by to nevadilo, dám ti sem mail ;-) jinak jednorázovka... ehm... netradiční, ale zajímavá :D

8 Guenon Guenon | Web | 26. prosince 2011 v 23:39 | Reagovat

[6]: není zač :) a ano, ryšavci vedou! :D
mrknu se :)

[7]: já ji nepřidám rozhodně, zlato, jelikož není má. Ale Piece budu bombardovat i za tebe.
Netradiční, ale zajímavá - budu to brát jako kompliment:D díky :)

9 Becky Becky | 1. ledna 2012 v 18:39 | Reagovat

Aha :D jojo bombarduj i za mě, určitě :D Ber to jako kompliment ;-)

10 pavel pavel | Web | 7. ledna 2012 v 15:17 | Reagovat

Je to povídka, ale v každé je zrnko biografie. Na vině té šedi manželství je to, že muž si řekne o číslo a žena mu z manželské povinnosti vyhoví. Tím opakováním se soulož změní ve zvyklost a touha je pryč.

11 Guenon Guenon | Web | 7. ledna 2012 v 15:54 | Reagovat

[10]: Biografie? Nevím. Je mi šestnáct - jak by něco takového mohla znát? Zatím jen uvažuji o nesmrtelnsoti brouka z bezpečí dětského pokojíku. Děkuji za komentář :)

12 pavel pavel | Web | 7. ledna 2012 v 19:25 | Reagovat

[11]: Někde jsi námět nalezla. Nechci se moc ptát, ale často to bývá třeba u rodičů.

13 Guenon Guenon | Web | 7. ledna 2012 v 19:35 | Reagovat

[12]: Možná máš pravdu - vlastně nevím, kde se povídky berou, vždcky se prostě nějak objeví.
Ale rodiče to nebudou - jsou rozvedení příliš dlouho, než abych si pamatovala cokoli jiného a upřímně - láska tam nidky nebyla.
Těžko říct, kde je Inception zakopán.

14 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 5:06 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.