Jednorázová na přání - Bolest (pro Belatrix Black)

8. března 2012 v 16:50 | Guenon |  Jednorázovky
Takže, mám tu další z těch na přání - tahle je pro Belatrix Black. Vymyslela si na mě docela těžké zadání, jelikož tenhle žánr nepíšu a postavy také ne. Pairing dokonce ani moc nečtu, jakože čtu skoro všechno. :D
Ale bavilo mě to. Byla to výzva, navíc. Takže jsem ráda :) Jak jsem se s tím poprala musíte posoudit vy.
Každopádně je to temnější než to, co píšu sama, není tam ani jeden vtip :D
Zadání:
Žánr: Romantika, brutalita
Postavy/páry: Bellatrix Lestrange, Lord Voldemort
Generaci: Doba studia Harryho Pottera
rainting: 18+
speciální přání a žádosti: Ať to je pořádný maso. Né, tak já nevim, nějaký to duševní i fyzický týrání, přitom potřeba její přítomnosti, jejích doteků a tak, taková droga pro něj. A ona je do něj samo blázen.
PS: Zítra jedu na hory, budu pryč čtyři dny alespoň. Ale snad něco nastavím :)


"Můj pane."
"Posaď se."
"Samozřejmě."
*
Slzy, prach. Spousta nenávisti, silnější, než cokoli jiného.
Nebyl ničím jiným, než nenávistí. Způsobovat bolest tak, jako ubližovali jemu.
Pomstít se.
Ubližovat, a nikdy to nebude stačit. Nezraní je dost, a každé další tělo bude jen kouskem do nikdy nekončící skládanky, částí věčnosti.
Věděl, že ona neodejde. S hrdostí přijme každé švihnutí hůlkou, každý trest té nejkrutějších z kleteb.
Stále se na něj nedívala tak, jak by měla. Jak mohla mít v očích lásku?
Obdiv, úctu, strach. To ano, to dávalo smysl.
Lásku? Po tolika ranách, po tom, co jí tolik ublížil?
V žilách mu kolovala tajemství té největší magie, nejtemnějších kouzel, ta, o kterých se pouhým smrtelníkům nemůže ani zdát. Ale nikdy nedokázal porozumět tomu, proč jej nedokázala nenávidět.
Drásalo to jeho samotnou podstatu.
*
"Bolí to?"
"Krásně."
*
Věděl, že ji zlomí, že ztratí i posledního člověka na světě, který se jej kdy pokusil pochopit. Tak to mělo být - on sám měl vládnout celému lidstvu, jediný pán všech kouzelníků, jediný otrokář všech špinavých mudlů.
Udělal by cokoli, aby ji ztratil.
Jestli ji ztratí, bude to jeho opravdový konec.
*
"Zítra přijď v obvyklou dobu."
"Ano, pane. Ráda."
"A Bello… Udělej se sebou něco, jsi celá od krve."
*
Byla bledá. Jako nejdražší porcelán, pravý tvor temnoty, slunce bylo jejím nepřítelem. Kůže z nejjemnějšího saténu, tak dokonale ladící s karmínovou červení.
Odhalila se dobrovolně, příliš ochotně.
Tolik dalších míst, na kterých jí mohl způsobit bolest.
Nekřičela, nikdy nekřičela - nezáleželo, na kolika místech dýka zajela hlouběji, než to mohlo být bezpečné. A slzami zaplněné oči vždy ukazovaly lásku.
Ostatní se vzdali tolik snadněji. Mučit ji bylo výzvou, bojovala s ním, protože se zarytě odmítala poddat nenávisti, která mu patřila. Protože z nenávisti vzniká strach…
A ze strachu moc.
Nemohl dopustit, aby jej činila slabým.
*
"Mám přijít zítra?"
"Teď nikam neodejdeš."
"Dobře, pane."
**
Přísahal si, že ten večer to skončí. Zlomí ji, tak jako zlomil všechny ostatní. Aby zase byla jako všichni ostatní, aby svět dával smysl.
Její krev - tak čistá, vznešená. Bojoval s touhou ji ochutnat. Kůži prorazil hladce, a opět pozoroval, jak se ostrý nůž usídlil v její paži. Když jej vytáhl, viděl kapky rudého znaku vznešenosti, které cestovaly po jejím těle, zvěstující konec.
Hlouběji - pokaždé hlouběji. Třásla se.
"Máš strach?"
Zdálo se, že se zarazila. Jako by ji probudil ze sna.
"Mám mít strach, pane?"
"To mi pověz ty," pobídl ji, chladnou tváří zakrývající fakt, že sám neznal odpověď.
"Jakákoli pozornost, kterou mi věnujete, je dar. Jakýkoli trest, který uznáte za vhodný, si zasloužím."
Formálně. Jemně. Láskyplně.
Silou se napřáhl a pěstí udeřil její obličej. Tak sprostě mudlovským způsobem, bylo to největší ponížení pro čistokrevného čaroděje.
Pokud cokoli cítila, nedala to najevo.
"Svlékni se," přikázal příkře. Chlad, chlad a odstup. Tak s ní musel jednat, tak to mělo být. Byl jejím pánem.
Poslušně, tak, jako vždycky, se pomocí několika jistých pohybů zbavila oblečení. Stála před ním, stále odhodlaná vyhrát, stále tiše vzdorující tak snadné možnosti jej nenávidět.
Byla to její chyba, doopravdy. Kvůli ní to muselo být takhle těžké. Takhle bolestivé.
Čekala.
Po tváři jí mezitím cestoval malý pramínek krve od jedné z menších ranek. Zřejmě z pouhého instinktu vystřelila jazykem a polapila jej.
Ten prostý pohyb byl posledním krokem do pekla. Věděl, že to tak být nemá, ale nedokázal udržet náhlý příval touhy, který proběhl jeho bytostí. A možná, jen možná, se na chvíli nechtěl ovládat.
Jediný krokem uzavřel prostor, který je dělil. Své rty okamžitě přitisknul na ty její, hrubě, věčně. Polibek byl intenzivnější než cokoli, co do té doby poznali. Magie se sešla, vše na chvíli dávalo smysl.
Když znovunabyl představu o tom, co je reálné, nepřestal. Ale něco se změnilo. Z toho, co mohlo být vyznáním, se stal další souboj o dominanci.
Zuby, jazyk, krev. Hranice slasti a bolesti rozmazaná, téměř se ztratila.
Stiskl její bok, pevněji, než ten nejvášnivější milenec. Mohl téměř cítit první modřiny, které se formovaly pod jeho prsty.
K jeho absolutní hrůze a nekonečnému potěšení jí unikl slastný vzdech.
Odtáhl se. Opět ji uhodil.
Byl to začarovaný kruh, neporušitelný slib, nekonečný cyklus zla.
"Lehni si na zem. Nohy od sebe."
Neváhala.
Jak dokázala nezaváhat? Zdála se tak jistá, jistější, než si připadal on. To bylo nepřípustné.
"Crucio."
Tentokrát křičela. Bolestí se svíjela na špinavé podlaze.
Tak to bylo dobře, správně. Působil bolest, tak to mělo být.
Když ukončil kletbu a mučení ustalo, její nahá hruď se zdvihala v rytmickém orchestru. Marně se snažila najít dech, ulevit pálení, které působí cruciatus samotného lorda Voldemorta. Po celou dobu si udržela přikázanou pozici. Každá jiná žena by byla zahanbená, znechucená, šílená studem. Ona věděla, jakou ctí je takto ležet před svým pánem.
Neměla právo mu rozumět. Nikdo ho neměl.
"Crucio!"
Zoufalé zvuky pouštějící její ústa, prosby o milost. Tak to bylo správné.
A stále, stále zůstala na místě. Nedávalo to smysl.
Její tělo bylo zalité potem. Třásla se zimou a bolestí. Krev již stihla zaschnout, zanechávala jen hnědé cestičky, dočasnou památku po slastném utrpení.
Znovu přistoupil blíž k ní - vypadala téměř zranitelně. Alespoň tolik, jak to pro Belatrix Lestrangeovou bylo vůbec možné. Hůlku vyměnil za starou známou dýku, připravující se na poslední znamení.
Poklekl k ní. Chvíli, nikdo nezjistí, jak dlouhou, ledovým ostřím pouze přejížděl po plochém břiše. Zdálo se, že se opět uvolnila. Byla tu šance, že ji ušetří, možná již trpěla dost.
Podívala se na něj - stále stejně. Vzedmul se v něm vztek.
Nůž pronikl kůži, která kladla jen mírný odpor. Rány se množily a dílo pokračovalo. Znamení zla, nakreslené samotným Pánem zla. Byla to největší pocta, zároveň nejhorší trest.
Opět jí unikly slzy bolesti, ale… Nebylo to dost. I když bylo dokonáno, a šrámy jen poklidně krvácely. Nestačilo to.
Bude to někdy stačit?
Pohled na její nahé tělo, zahalené v krvi ochotně obětované. Největší služebnice. Bylo načase vzít si tu poslední věc, která mu právem patřila. Pak bude označena navěky.
Nesvlékl se, protože to by bylo absolutně nepřístojné. Odstranil jen právě tolik látky, kolik bylo nutné, aby do ní mohl vniknout.
Sykla bolestí - teď měl v očích spatřit nenávist. Teď.
Ale nepodíval se, protože se začala pohybovat. Už zapomněl, jaké to bylo, zažít teplo ženského lůna. Rozkoš jej na chvíli přemohla, a pocity zastínily konečný cíl.
Pohybovala se pod ním obětavě, stále se snažící uspokojit svého mistra. Občas jí unikl povzdech, který mohl být znamením bolesti stejně jako potěšení. Pravděpodobně šlo o oboje.
Vše bylo rychle u konce.
Rychle si stoupl, nechávající ji stále na ledové zemi. Věděla, že nemůže vstát, že musí zůstat ležet, pošpiněná krví a spermatem. Nezdálo se, že by to pro ni byl problém.
"Crucio!" zavolal naposledy, s největší vervou. Dovolil jí sténat několik dlouhých minut, než přerušil tok kletby.
"Přijď zítra."
Jednou ji zlomí, věděl to. Jednou zpečetí konec vlastní lidskosti, přetrhne poslední vazbu, kterou měl k cítění.
"Samozřejmě, pane. Děkuji."
Jednou.
 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 8. března 2012 v 17:45 | Reagovat

Jak dlouho vydržel? Zdá se že ani moc ne. Je žabař. Po hodně sexu, jak se traduje, by byli dokonce spojeni i s Bohem. :D

2 Guenon Guenon | Web | 8. března 2012 v 17:51 | Reagovat

[1]: já bych řekla, že Voldemort si na postelových schopnostech moc nezakládá, no :) Ale moc dlouho ne, neměl důvod se snažit. Šlo přece o něj :D
A bůh je mudlovskej vynález :) (to musím někdy zkusit mimochodem, takhle splašit boha na pokec! :D)

3 Kallia Kallia | Web | 8. března 2012 v 17:52 | Reagovat

Ty kjávo! Hej, já nevím... nevím... jako co k tomuhle mám dodat! Fakt, sebrala jsi mi vítr z plachet.
Bylo to dokonale napsané a co nejhůř, litovala jsem ji. Tohle byl ten šílenej Pán zla, kterého všechny tak zbožňují. Tohle je to, co chtělo všechny zničit. A ne někdo, kdo je schopný lásky. (A je smutné, že i já sama mám asi 2 povídky o Pánovi zla, ve kterém se nakonec ukázala kapka citu.)
Opravdu, pro mě jsi teď předvedla tak úžasný výkon, že se před tebou klaním. Je to... sakra, super, úžasné!!! Bylo to tak krásně čtivé a co teprve slovní obraty? Obdivuju tu povídku a tvoje spisovatelské umění hlavně z toho důvodu, že mě něco takového chybí. ;)
Achjej, přestanu kecat, protože nevím, co říct dalšího, abych se neopakovala. ;)

4 Guenon Guenon | Web | 8. března 2012 v 18:03 | Reagovat

[3]: Páni, děkuju moc :) A... Co se Voldíka týče - nikdy jsem nevěděla, jak ho brát. Za mlada věřím i citům, teď tam byla jen taková hodně podivná forma, řekněme :) A Belly mi bylo vždycky líto, ona je prostě tak trochu máklá, no :D
A co já vím, tak ti rozhodně nic takového nechybí. :) (však jsem u tebe taky četla.)
Fakt díky, vyrobila jsi mi úsměv :)

5 Jenny Jenny | Web | 8. března 2012 v 18:12 | Reagovat

Tohle je něco neuvěřitelného, Guenon. :O jenom na to s otevřenou pusou zírám jak já nevim co. Tahle povídka má .. první část měla v sobě lásku, bolest i smutek. Nádherné, tleskám ti ^^

6 Kallia Kallia | Web | 8. března 2012 v 18:15 | Reagovat

[4]: To jsem ráda. ;)
Ale ano, chybí mi toho hodně, mám omezenou slovní zásobu. Jako i člověk, který nepíše a pravopis mu nic neříká, vytvořil takové slovní obraty, až mi spadla huba na zem. :D
A tak samozřejmě, že je Bella máklá, o tom není pochyb :D ;)

7 Guenon Guenon | Web | 8. března 2012 v 18:23 | Reagovat

[5]: děkuju moc :)

[6]: jojo, máklá to ona je, ale stejně... výborná postava. I když myslím, že nebýt Heleny, vůbec ji tolik neřešíme. :D

8 cassiopea-black cassiopea-black | 8. března 2012 v 21:40 | Reagovat

teda... tohle je ta nejlepší povídka o Belle a Voldemortovi, jakou jsem kdy četla... kam se na tebe hrabu... když jsem o nich začala psát, dlouho jsem hledala ten správnej pohled na Voldyho a myslela jsem, že jsem se víceméně trefila, respektive, že ten ideální pohled na něj prostě neni... ale to jsem se spletla, protože tohle je to, co jsem hledala :-) naprosto souhlasim s Kall, tohle je Voldy, jak ho známe... vážně úžasná povídka, nejen, že si skvěle vystihla charaktery postav, ale ta temná atmosféra mě úplně pohltila :-) opravdu smekám nad tvým pisatelským uměním! :-) je škoda, že na tenhle pár nepíšeš, protože ti to jde vážně skvěle... je to originální, neotřelý a nemyslim, že ještě někdy najdu o nich takhle napsanou povídku, takovým způsobem... koukám, že je dobře, že jsem přešla k veselýmu žánru, protože s těma smutnýma povídkama o nich se vážně nechytám :D bylo to klišé... chtěla bych psát jako ty :-) asi si řikáš, co to tady blábolim :D ale tahle povídka mě vážně úplně dostala :-D asi si u tebe taky zažádám o povídku na přání :D

9 Guenon Guenon | Web | 8. března 2012 v 22:13 | Reagovat

[8]: páni. Děkuju moc! Takovou chválu si určitě nezasloužím, přesto si jí nadšeně čtu... teď se mi bude krásně usínat. :)
Voldy je komplikovanej, měla jsem z něj strach, ale přecejen - nakonci ho chápu víc, než Bellu. Protože měl motiv. Ona ne, jen výchovu... :)
budu moc ráda za nové zadání :) Musím zkusit všechno, než z pole HPFF zmizím... Což znamená, že tu budu do důchodu, poslední přeživší :D
Fakt díky moc :)

10 55 55 | 8. března 2012 v 22:54 | Reagovat

to bylo tak úžasně uvěřitelně napsaný :-) takových povídek je s Voldym fakt málo :-)

11 Guenon Guenon | Web | 8. března 2012 v 23:23 | Reagovat

[10]: díky moc :) měla jsem z těch postav strach, tak mě těší, že si tohle myslíš :)
(sakra, já bych měla spát. Jako okamžitě :D)

12 Janet Janet | Web | 8. března 2012 v 23:29 | Reagovat

Takhle kdyby psali všichni tenhle pár, hned by ho to stavělo do jinýho světla.
Temná krása, ta vystihuje tenhle pár, vážně moc povedený :)) Dřív jsem milovala tenhle pár, ale teď nevim. Vadí mi, že ve většině povídek se Bella před Voldym ponižuje, ale tady ne, i když jí mučí, v jejím chování je jakási vznešenost a za to jsem strašně moc ráda. Temný, šílený a krásný.

13 Guenon Guenon | Web | 8. března 2012 v 23:38 | Reagovat

[12]: Páni, děkuju moc. Toho si vážím, že ti i Bella přišla zachovaná. Měla jsem s tím maličko problémy, protože to zadání má mučení a maso, tak jsem ráda, že se to snad alepsoň trochu zdařilo. :)

14 Janet Janet | 8. března 2012 v 23:45 | Reagovat

[13]: Teda nevim jak ostatní, ale takhle nějak si Bellu představuju já.

15 Piece Piece | Web | 9. března 2012 v 0:06 | Reagovat

Hezky vystižené charaktery. Hezky udělaný příběh (hvězdičkování já ráda), hezky popsaný děj, ale... Z nějakého důvodu to nebyl úplně můj šálek čaje. Asi je to Voldym a Bellou, nikdy jsem je nečetla moc ráda. Každého zvlášť můžu, nebo ještě když jsou oba hodně mladí, ale tady byl pro mě Voldy prostě bez nosu :D:D Ale parádní to bylo, to jo :)

16 Guenon Guenon | Web | 9. března 2012 v 6:14 | Reagovat

[15]: není to něco, co bych si sama přečetla, ale psalo seto překvapivě dobře. A jop, je bez nosu. To už je to pokročilé voldíkovství.
díky :)

17 Guenon Guenon | Web | 9. března 2012 v 6:14 | Reagovat

[15]: jo a hele... nějak jsem nic nestihla sesmolit, sorry. budeš to tu mít pár dní na krku.

18 Belatrix Black Belatrix Black | E-mail | Web | 11. března 2012 v 16:10 | Reagovat

Páni! To je uplně bombastický :-D Jako fakt dokonalý, je to přestě to, co jsem chtěla :-D Chudák Bellča :-( Je to ale trdlo... Nj, s tim sem se už tak nějak smířila xD. Prostě je šáhlá xD. Moc děkuji za krásnou povídku :-) A sorry, že píšu až teď xD Já si to sice přečetla už v pátek, ale jelikož používám jinej prohlížeč, na kterém nejsou vkládat nevim proč komentáře, byla jsem líná zapnout si ten druhej xD Teď sem si až řekla, že je to už jako dost trapný xD. Tak asi tak no xD.
Fakt, povedená povídka! :-) A potěšilo mě, že zase píšeš :-) ;-)

19 Kristen Kristen | 11. března 2012 v 16:27 | Reagovat

Kruto-dobré :) Vystihla si Bellinu posadnusť pán Volďasom a možno aj Volďas bol šokovaný jej vernosťou aj v skutočnosti Pekne si to napísala :)

20 Alice Cullen-Hale Alice Cullen-Hale | Web | 11. března 2012 v 17:27 | Reagovat

Já si vždycky říkala, že Belatrix byla vyšinutá. Hodně povedená práce!

21 chillychilly chillychilly | Web | 12. března 2012 v 13:55 | Reagovat

Jj, myslím že Voldy, co se sexuálních aktivit týče bude tak trochu mimo... Podle mě je to jasný případ asexuála. Ne, že by se ženských bál, ale podle mě u něj platí rovnost, všichni jsou stejní, buď jsou to čistokrevní a nebo špína, jiný rozdělení světa nemá. A řekla bych, že v posteli prostě nebude nic moc. Což se mi tady i prokázalo :D
Napsala jsi to dokonale, jak skvěle zvládáš humorné věcičky tak i tohle byla prostě paráda. Jde ti všechno, jsi všestranný spisovatel. Mně kupodivu Belly líto nebylo, přijde mi, že ona sama to chtěla, tak proč jí litovat, že? Je šáhlá, ale je ve své pošhanosti naprosto spokojená. Takže asi tak
Bylo to prostě dokonalé, co víc říct, už jsem si zvykla, že jsi úžasná

22 Guenon Guenon | Web | 12. března 2012 v 18:33 | Reagovat

[18]: jsem moc ráda. Bála jsem se, co mi povíš, přece jen jsi v jejich oblasti o hodně sečtělejší. Ani nevím, jeslti jsem nesepsala klišé století :D
dík :) A jo, jsem zpět... A baví mě to, zatím. :D Moc.

[19]: Děkuju moc :)

[20]: Díky :D A jo, vyšinutá. Ale tak... Stejně mě vždycky fascinovala.

[21]: Mimo bude rozhodně... nevím, jak s tou asexualitou, ale možná na tom něco je. Rozhodně to má úplně jinak :D Rozhodně se nebude snažit o potěšení partnera/rky, tomu bych nevěřila :D
A děkuju moc, teď budu nechtuně pyšná. :D (spisovatel! Hehe. Nevedla se o to teď malá blogová válka, jestli máme právo si tak říkat? :D)
fakt díky moc :)

23 Guenon Guenon | Web | 12. března 2012 v 18:35 | Reagovat

jo mimochodem, drazí milí, blog totálně blbne, že? Vůbec se nemůžu přihlásit a jen odpovědět na komentáře byl horor. To je přivítání od systému zase. :D
Ani nevím, jestli jste zveřejnili něco nového, budu to muset oblézt ručně.

24 Patronka Patronka | 12. května 2012 v 21:45 | Reagovat

Teda.. úžasný já ji litovala! No teda, mě osobně moc jednorázovky nejdou spíše kapitolovka se mi píšou líp, ale ty jsi skvělá ve všem!! Moc dobrý, nemám slov.. :)A navíc takový pár, tohle bych prostě nezvládla dát dohromady a už vůbec ne takhle úžasně, skládám poklonu.. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.