Jednorázovka na přání - Možná (pro Hope) - část první

1. března 2012 v 22:50 | Guenon |  Jednorázovky
Děcka, tohle mě bude stát život. Věřte nebo ne, Hope mě zdolala... Zlato, tak jednoduché zadání, a já se nad tím potím jako idiot.
Ne, nejsem spokojená, vlastně jsem velice neskopokojená. Nepovedlo se mi to. A ještě to musím rozdělit na dvě části, protože víc už dneska nenapíšu.
Je to tím žánrem, vážně... Nějak nevím, jak na to. Je to klasika všech klasik, a já nevím, jak na to. :D
Zadání:
žánr: romantika
pár: Sirius a AUTP. - může se klidně jmenovat Hope ;o)
postavy: ty, které se ti budou hodit ;o)
generace: Pobertové
speciální přání a žádosti: povídka ER formou =o)
PS: Romantiky bude snad víc v dalším díle, ok? :D
PPS: omluvte gramatiku a opakovaná slova, nejsem schopná to po sobě číst. Protože bych to smazala a to si nemůžu dovolit. :D
Sakra. Po tomhle báječném úvodu si to nikdo nepřečte. :D




Nikdy nedokázala říct, kdo byl větším idiotem. Jestli to byl ten, který tuhle stupidní tradici začal, anebo jeho pokračovatelé.

Ne, že by to něčemu pomohlo. Ale ráda by věděla, koho do konce života proklínat.

Rozumějte - nebelvírský famfrálový tým byl vždy obklopený tajemstvím. Nikdo nevěděl, co to je, a každý toužil po pravdě. Ale dokonce ani Lily Evansová, přítelkyně kapitána týmu, nebyla seznámena s tím, co členové družstva dělají noc po každém zápase, když se společenská místnost oddává oslavám výhry nebo svorně truchlí nad porážkou.

Všech sedm hráčů spolehlivě mlčelo. Po škole se nesly pověsti, že byli nuceni skládat Neporušitelný slib.

Hope to nevědění nedokázala vydržet. Nenáviděla to.

A tak trénovala - jako posedlá, celý zatracený rok. Po velice ponižujícím konkurzu ji ale přijali.

"Jsi nejmenší zlo, ale budeš se muset sakra snažit, abys stačila Siriusovi," řekl jí James Potter s příjemným úsměvem na tváři.

Ano, hrála odrážeče. Nejzbytečnější a nejnebezpečnější post. A Black byl druhým. Byla to vlastně dobrá volba, jelikož kdyby jej potlouk uhodil do hlavy, žádnou vážnou škodu by nenadělal.

Ne… Sirius nebyl tak špatný, doopravdy ne. Postupem času zjistila, že je s ním dokonce i zábava. Jen to byl povrchní panák, který asi v životě nevedl vážnou konverzaci.

Celé družstvo bylo odporně infikované testosteronem. Byla jediná holka! Měla sice vlastní šatnu, ale jinak trávila přespříliš času obklopená v mužské společnosti. Naučila se prdět na podpaží, vykrkat abecedu, všechny vtipy o povolnosti blondýn a jejich aplikaci na Narcissu Blackovou.

Jestli si nebude dávat pozor, pravděpodobně jí naroste penis.

Tím se vracíme k tajemství.

Jako vše, co jste chtěli vědět dlouho dobu, se ukázalo být horizontálním zklamáním a nekonečnou ztrátou času. Žádný Neporušitelný slib na ní nebyl seslán. Ukázalo se, že jestli něco spolehlivě uzavře ústa šesti famfpálových králů, je to stud.

A tak se ocitla mezi šesti velice vypracovanými mužskými těly pod jedním velice malým neviditelným pláštěm. Jejich nohy byl vidět celé, ale i to bylo zjevně součástí tradice.

Nejbáječnější potom bylo, že všichni tito hráči byli pouze v trenýrkách (s výjimkou kapitána, který byl zjevně v povinnosti obléci velice děsivá, červená tanga). A ona měla být vděčná, že kvůli ní obešli pravidla a nechali jí podprsenku.

Skvělý nápad, doopravdy. V ničem jiném, než spodním prádle se v noci vydat do Chroptící chýše, kde mají strávit jednou noc v malé, špinavé a stísněné místnosti. Sdružování týmového ducha, zjevně.

*

V Chroptící chýši byla zatracená zima. A smrad. Jako by tam kálel pes. Často.

Sdružování týmového ducha v překladu znamenalo, že Black deset minut po příchodu vytáhl lahev, jejíž obsah rozdělil do sedmi kelímků. Velká lahev Ohnivé whisky na sedm částí, to bylo Dobré ráno, kocovino. Dlouho jsme se neviděli, stýskalo se mi.

"A co teď?" zeptal se Robert Peterson - nebyl zrovna z toho nejbystřejšího plemene. Blonďák, modré oči, žádný mozek. Nechť vládnou klišé. Ale byl to nejlepší střelec, kterého měli. Dobré s ním udržovat přátelské vztahy.

"Pijeme, idiote. Co bys chtěl? Natřít si to na čelo a doufat, že se to vsákne?"

… od zítřka, samozřejmě. Zítra bude milá, dnes na to nebyl dobrý den.

"Tak jednoduchý to nebude," ušklíbl se James.

Dvojité zatraceně, co zase? To nestačilo, že stála polonahá v malé místnosti s šesti hráči famfrpálu, kteří se jí ještě ani jednou nepodívali do očí?

"Nebude?" zeptala se, nenávidící sama sebe za to, že vyzněla nervózně.

Všech šest se zasmálo. Haha, samozřejmě. Oni věděli, co se stane.

"Nebudeme jen pít," začal Sirius.

"Protože to by bylo příliš jednoduché," pokračoval Robert řečený Robertek.

"A my nechceme, aby to bylo jednoduché," přidal se Steve jak-že-se-jmenuje-dál. Brankář.

"A zjevně tě chceme mučit," usmál se na ní Mark přívětivě. Mark byl její spřízněná duše. Dokonalý nejlepší kamarád. Bylo tomu půl roku, co po nekonečném fňukání a zamilovaných pohledech konečně sbalil Remuse Lupina.

Když spolu minulý týden poprvé ruku v ruce nakráčeli do Velké síně, polovina hradu se zadusila na bramboře. Druhá na krocanovi. To byl báječný den.

"Hrajeme na pravdu," přiznal konečně Jamie Potter, chlapec, který brzy zemře.

"Cože? Vypadám snad, jako že je mi třináct?"

"Tohle je vylepšená verze." To mluvil Sirius. "Nemůžeš lhát. Což do hry na pravdu přináší úplně novou úroveň."

Zatraceně!

"Takže máte…?"

"Veritasérum," přikývl chytač číslo dvě, Neil. Nebo to byl Phillip? Byli dvojčata, nerozeznatelní.

A ve vzduchu byli nezastavitelní. Samostatně žádný dramatický talent, společně tornádo.

*

Pití okořeněno a hráči se posadili do degradujícího kroužku. Hope si před tím vynutila zahřívací kouzlo, které její spoluhráči - z důvodů jím neznámým - nechtěli za nic dovolit. Nakonec zvítězila. Malé vítezství, taky vítezství.

"Tak. Jak to uděláme?" zeptal se James po minutě trapného zírání.

"Tak, jako jste to dělali vždycky," navrhla Hope otráveně. Velké tajemství. Zatracení Nebelvíři.

"Jo… Ehm…" zrudnul Steve.

"Úplně upřímně - tohle je premiéra," řekl James. "Zdálo se to jako dobrý nápad!" pokrčil rameny, když mu věnovala obzvlášť otrávený pohled. "Obvykle hrajeme karty. Ale ty ses zdála tak nadšená, že tým podniká to tajný dobrodružství… A navíc to bude dobrý. Spoluhráči by mezi sebou neměli držet tajemství."

"Měli! Samozřejmě, že měli!"

"Pozdě. Tak… Se napijeme?"

Pitomí Nebelvíři, kterými byli, ani nezkontrolovali, jestli se všichni doopravdy napili. Hope napadlo předstírat přesně vteřinu poté, co tekutina dosáhla jejího krku.

"A teď?" požadoval Mark.

"Teď nemůžeš lhát, broku. Když ti někdo položí přímou otázku, musíš odpovědět," byla jedna z odpovědí, které jeden před druhého křičeli.

Lektvar fungoval. Výborné. Vsadila by všechno, co měla, že ho namíchala Evansová.

Mrcha. To se jí to míchá, když je pak v bezpečí společenské místnosti.

"Já začnu," nabídl se ochotně Sirius.

"Počkat!" zarazil ho Roberter. "Neměla by tu být nějaká alternativa? Když to vážně nechceš říct?"

"Co asi - ne, že bychom se mohli svlékat," zamračila se na něj Hope.

No, co. Předsudky vůči blondýnám byli v její rodině dědičné. Cokoli-sexuálové, modré, zelené, černé, žluté, - sem s nimi. Blondýny, ne.

"Jimmy, dala už ti Evansová?"

To bylo rychlé - doufala, že by alespoň prvních pět minut předstírali kultivovanost a ptali se na oblíbené zmrzliny.

"Ne… Chceme počkat, než se vezmeme," vysypal ze sebe převelice rudý James Potter. Jeho barva perfektně ladila s jeho spodním prádlem.

"Počkat… Tím chceš říct, že ona tě nutí čekat," ujišťoval se Sirius s vyděšeným výrazem.

"Je nadopovanej veritasérem, idiote."

"Páni."

"Kapitán je zjevně mnohem větší baba, než jsme mysleli," zasmála se Hope vítězně.

"Fajn. Jelikož, jsem na řadě… Hope."

"Ne!"

"S kolika jsi spala?"

Jamesi Pottere, kastrace. Rozumíme si? Kastrace. Stejně bys zplodil jen mentálně slabé jedince.

"S nikým."

"Paráda, to se nám to tady vybarvuje výborně. Víte tady někdo, že hráči famfprálu by měli být oblíbení?" zeptal se Sirius. ¨

"U tebe bychom se asi spíš měli ptát, jestli je tady někdo, s kým jsi ještě nespal."

"S tebou jsem nespal, drahoušku," usmál se na ní.

"Fajn - moje otázka by byla, jestli bys chtěl. Ale vím, že ano. Tohle bude lepší… Marku, zlato?"

"Ano?" povzdechl si odevzdaně.

"Jaký je Remus v posteli?"

"Nebuď blbá, přece spolu ne-" začal Sirius, ale veritasérem poháněný Mark už odpovídal.

"Tomu byste nevěřili - dokonalý. Něžný, silný, vede, nechá se vést. Všechno a víc, v co člověk může doufat."

Mark byl maličko červený, ale zdálo se, že si za svým prohlášením stojí.

Zbytek hráčů zezelenal.

Tohle bude dlouhá noc.
 


Komentáře

1 Hope Hope | Web | 1. března 2012 v 23:40 | Reagovat

wow! zlato? děkuju! strašně moc! vůbec by mi nevadilo, kdyby těch částí bylo víc!
Hope se mi líbí =o) některé ty hlášky...ach, jdu si to přečíst ještě jednou! :-D
pravda, sice slash a já, to dohromady moc nejde, ale přežiju to, protože tady to je jenom takový náťuk ;o)
ale za tohle máš u mě rozhodně obrovskou pochvalu a hrozně moc se těším na další! a normálně jsem teď dostala chuť znovu otevřít povídky na přání, za což můžu děkovat jenom tobě =o*

2 Hope Hope | Web | 1. března 2012 v 23:54 | Reagovat

přečteno podruhé a ...ne, já ti to tady nemůžu zahltit komentářema, to fakt nejde! pořád se mi to hrozně líbí =o)

3 Guenon Guenon | Web | 2. března 2012 v 7:26 | Reagovat

[1]:[2]: díky moc, jsem ráda, že mi to neházíš na hlavu. :D
Vůbec jsem nevěděla, co si počít... :)
Jojo, extrméně jenom náťuk, jsem ráda, že ti to tolik nevadí, jelikož jsem si nemohla pomoct. Šest kluků tam bylo... jeden to být musel :D
A už bude jen jedna část :D Dneska nebo zítra :)

4 Hope Hope | Web | 2. března 2012 v 13:36 | Reagovat

[3]: nedovolila bych si ti to hodit na hlavu, protože mně se to vážně líbí =o) nevadí, neboj =o) kdyby tam bylo víc, tak si to taky přečtu,a el přece jenom se spolu se slashem zase tak moc nekamarádíme, abych byla schpná přečíst třeba kapitolovku nebo jednorázovku, mno =o)
škoda, jenom jedna...budu brečet =o( :-D ale jsem ráda, že tak brzy =o) nemůžu se dočkat, teď sem budu lézt furt :-D

5 Piece Piece | Web | 2. března 2012 v 18:02 | Reagovat

Dva chytači? :D Ale jinak naprostá paráda. Perfektní. Naprosto neskutečně se mi to líbilo. Páni, zapomněla jsem, jak umíš sympatické hlavní ženské postavy. Moc, moc se mi to líbilo. Vážně. Řekla bych, že to je za dlouhou dobu vůbec nejlepší, nejčtivější a nejvtipnější věc. Krása :)

6 Guenon Guenon | Web | 2. března 2012 v 18:26 | Reagovat

[4]: jsem ráda :) A on to teoreticky není slash,... pomalu ani preslash ne. Jen vedlejší postava, která má slaskovej příběh. A pár keců okolo toho:D
Jj, už na to dělám :)

[5]: jó, to měl být střelec... Dík, opravím to.
A... Vážně? Já jsem s tím tak dramaticky nespokojená. Ale budu se uklidňovat, že je to tím žánrem a postavami, ok?
Jsem ráda, že se ti to líbilo... Asi to chápu. Charaktery jsem zneužila ze lži, prakticky. Nechtělo se mi myslet. :D
Děkuju moc :)

7 Sola F. Sola F. | Web | 2. března 2012 v 20:11 | Reagovat

Krása =) Moc, moc se mi to líbilo. Je to hezky napsané, opravdu. těším se na pokračování. Konec byl špičkový.

8 Guenon Guenon | Web | 2. března 2012 v 21:10 | Reagovat

[7]: dík moc :) Jsem ráda, že alespoň vám to nepřijde tak ukrutné.
Já si lámu hlavu nad tím, jak je dát dohromady... Nějak jsem to nepromyslela.

9 pavel pavel | Web | 2. března 2012 v 23:36 | Reagovat

Tak pozor, stačí jen nepozornost a máš ho tam. :-D

10 chillychilly chillychilly | Web | 3. března 2012 v 0:15 | Reagovat

Tak jsem na tu povídku klikla a po přečtení úvodu jí zase zavřela. Ale pak se mi to rozleželo v hlavě a já se začetla... A musím říct, že jsem nelitovala. Čekala jsem typickou MS a taky to tak ze začátku vypadalo, ale pak jsi mě naprosto dokonale překvapila. Je to dokonalý. Všechno je tak úžasně vtipný a má to tvůj speciální sarkasmus. Navíc se mi líbila zmínka o Remusovi a o zadušení celé Velké síně. Plus velký bonus navíc jsou vtípky o Narcise :D
No prostě jsme strašně překvapená tím, jak jsi se s tak klasickým a k MS svádějícím tématem poprala a smekám před tebou, protože to bylo prostě úžasné. A doufám, že se tady brzo objeví druhá část

11 Guenon Guenon | Web | 3. března 2012 v 11:09 | Reagovat

[9]: :)

[10]: Jé :) Díky moc :) A... ona je vlastně taková MS, jen s trochou levého humoru. :D Remíka jsem si tam narvala, jelikož to bylo tak děsně hetero, že mi bylo trochu... mdlo :D
S druhou mám malinko problém, snad do večera tu bude :D Tak já a romntika nejsme kámoši, myslím, že je na sebe nechám skočit a bude... :D

12 Šílenej Šílenej | Web | 3. března 2012 v 16:54 | Reagovat

ok, upřímně zmírám smíchy! hláška za hláškou a teplej Rem, já a něco takovýho fakt dohromady nejde, ale tady z toho slušně nemužu!!! už teď se těšim na druhou část!

13 Hope Hope | Web | 3. března 2012 v 21:38 | Reagovat

zlato, jestli mě necháš čekat další den, tak skončím v blázinci! :-D

14 Guenon Guenon | Web | 4. března 2012 v 12:54 | Reagovat

[12]: Děkuju :) Teplej Rem - u mě je to oblíbená záležitost, ale tady byl jen doplněk pro zábavu, pravda :D

[13]: promiň, promiň, promiň. Nějak vůbec nestíhám... Včera se mi do toho dostaly nečekaný plány. Doma jsem měla být nejpozději v šest a byla z toho druhá ráno... Ve stavu, ve kterém se psát nedalo. Snad dneska, když přeperu kocovinu :D

15 Christine Sunrise Christine Sunrise | Web | 4. března 2012 v 13:11 | Reagovat

Ooo páni! Guenon, já se nechutně pobavila! :D
Dokázala bych to vidět jako kapitolovku! Úžasné! A tleskám! :)

16 Hope Hope | Web | 4. března 2012 v 13:51 | Reagovat

zlato, vážně se modlím, abys tu kocovinu přeprala, protože já už přečetla v počítači tři Harlequinky, abych si zkrátila dlouhou chvíli! =o)

17 Guenon Guenon | Web | 4. března 2012 v 14:27 | Reagovat

[15]: děkuji moc :D A kapitolovku ani omylem, takovou jednu už mám a je z ní parádní strašák ve skříni akorát.:D

[16]: snažím se:D Už mám dvě stránky... skoro :D

18 Hope Hope | Web | 4. března 2012 v 15:54 | Reagovat

[17]: super ;o)

19 Kallia Kallia | Web | 8. března 2012 v 18:03 | Reagovat

Tak to ses pomátla!! xD Už od začátku jsem padala málem ze židle!! :D Ale tenhle rozhovor, to bylo ještě něco lepšího... :D James a tanga? Ach kriste pane! :D

20 Guenon Guenon | Web | 8. března 2012 v 18:20 | Reagovat

[19]: jop, pomátla:D Nějak jsem pořád nevěděla, jak to napsat, tak jsem se na to nakonec vybodla a odmítla to řešit :D

21 nel-ly nel-ly | Web | 11. března 2012 v 15:00 | Reagovat

ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ

miluju tě, žes to nesmazala, tvoje humorný (no, všechny, neznám nějakou, u který bych se nezasmála) povídky miluju, tak lehce, tak vtipně, tak jednoduše... závidim ti, že tohle umíš, to mě nikdy nešlo

dokonce i toho Siruse v týmu ti odpustim, protože ho člověk musí chápat a to jen jakko díky za Rema (co si myslela?! strkat mu Tonksovou, taková pitomost)

22 Guenon Guenon | Web | 12. března 2012 v 18:17 | Reagovat

[21]: Hih, děkuju :) To mě těší. :D Já ten humor bohužel dost zatracuju, jelikož sama čtu radši dramatično, což bohužel nejde mě... začarovanej kruh, jednoduše. :D
Sirius v týmu je tak trochu prohřešek, vím. :D Ale takhle mě to napadlo a kdyby tam nebyl, bylo by to příšerně dlouhý. :D
Ale Tonksová je zase fajn... Měla třeba zaučit Rona nebo tak něco. :D

23 Charlotte Evans Charlotte Evans | E-mail | Web | 9. dubna 2012 v 15:30 | Reagovat

Božeeeeeee :D Skapu :D To je tak naplněný hláškama... Asi prasknu smíchy :D Ale teda chudák Remusek :D

24 Guenon Guenon | Web | 9. dubna 2012 v 16:29 | Reagovat

[23]: to sis zrovna přečetla tu jednorázovku, na kterou jsem úplně nejméně hrdá. :D Ale dík. :)
A jak chudák? :D

25 Hope Hope | Web | 17. prosince 2012 v 1:03 | Reagovat

jsem tady zase! ne, že bych neměla tuhle povídku v noťasu i ve čtečce a nečetla ji minimálně jednou týdně...pořád je stejně dokonalá =o* a z téhle části miluju tuhle hlášku: Jamesi Pottere, kastrace. Rozumíme si? Kastrace. Stejně bys zplodil jen mentálně slabé jedince.
prostě úžasné! =o) moc, moc, moc DĚKUJU!!! =o*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.