Kapitola třináctá - Pomoc

15. března 2012 v 10:17 | Guenon |  Hledání - HP povídka
Já vím, pozdě. A krátce, jen tisíc slov... ale mám dítě za krkem a práce až nad hlavu, snad odpustíte. Já vím, že je to zakončené otevřeně. Ale zajímá mě, co řeknete vy - co se má stát dál? Dám na přání většiny, mám plány snad na všechna možná východiska.
Tak snad jsem z toho moc nevylezla, s hrůzou jsem zjistila, že poslední už byla snad před 14ti dny. To se už nestane, slibuju. Teď se chvíli budu věnovat exkluzivně chlapcům a jednorázovky vynechám.
Komentujte, vyjádřete se... :D Omluvte mou chabou aktivitu, není vůbec čas. Ve škole mám nsad nejvíc času, kdo by tomu věřil? :D




Zvracení samo o sobě je aktem dramaticky nepříjemným, smrdutým a celkově absolutně odpudivým. Když vás opouští litr Ohnivé whisky, je to ještě horší. Ale nic se nevyrovná pocitu toho vyklopit obsah vlastního žaludku přímo na boty ženy, která se v posledních několika týdnech stala hlavní hvězdou všech vašich ulepených snů.

James by mohl přísahat, že se nikdy v životě necítil hůř.

"Jamesi! Proboha, co se ti stalo?" zvolal pohoršený hlas jeho matky.

Dobře, můžete si to škrtnout. Teď se cítil nejhůř.

"Třeba ho napadli škrkny," mínila Lenka moudře. "Pořád se tváří trochu legračně…"

"Promiň, vážně jsem nechtěl," bylo vše, co ze sebe James dostal.

"Nechtěl ses ožrat jako to nesvázané prase anebo to vyhodit na boty jedné z mých nejlepších kamarádek?"

"Ehm… Oboje?" hádal James odevzdaně. Jen díky báječnému prostředí Doupěte je ještě neviděl nikdo jiný - prozatím, alespoň.

"Teď na tebe nemám čas, musím najít Albuse," ohnila jeho matka. "Už podezřele dlouho se tu neukázal. Ale doma můžeš čekat následky! Teď se koukej dát dohromady."

Báječná věc na zvracení byla ta, že i když jednoduché kouzlo odstranilo veškerou hmotu rodu nechucus hnusus, odér zavražděných skunků se odmítal vzdát. A tak bylo Jamesovou povinností - "Ale samozřejmě, Lenko, tak se to přece sluší a patří. Je to to nejmenší, co můžu udělat. A ještě jednou se vážně omlouvám." - aby poškozené pomohl najít koupelnu.

"Tak…" začala po několika vteřinách chůze, jelikož zvuk ticha pro ni byl zjevně nepřijatelným. "Kryješ za Albuse s Malfoyem. Nemůžu říct, že bych nebyla překvapená. A mě jen tak něco nepřekvapí."

No, tady měla asi pravdu. Člověka, který strávil líbánky stanující pod sopkou a doufal, že dojde k aktivitě, aby zahlédl fascinující nové tvory, které tam zajisté žijí…

"Vždycky jsem si myslela, že budeš jako tvoje matka. Neber mě špatně, tvou mámu zbožňuju, ale vždycky se příliš držela toho, co jí jako dítě naučili."

"Jak to vůbec víš?" chtěl vědět James.

"Je to vcelku očividné, samozřejmě. Mají kolem sebe takovou auru, víš? Bývá to vedlejší účinek žvýkačkové nemoci a také, alespoň se to říká, projev lásky."

Žvýkačková nemoc - samozřejmě. Nádech, výdech, hezký výstřih. Ano, všechno bude v pořádku. Absolutně nepotřeboval vědět, co že to je.

"Říká se to?" zeptal se namísto toho.

"Jen málo kdy potkáš pravou lásku. Měl by sis vážit toho, že jsi jí natolik obklopený. V normálním životě, v jiných rodinách, je to komplikovanější."

James se přiměl nedoufat, s využitím veškerých sil, že komplikovanější situace nebyla u ní.

Ale s Rolfem, spolu-šílenologem a vědcem v oboru magickém a inovátorem učebnic o kouzelných tvorech nemohla nebýt šťastná. Jejich spojení bylo pravděpodobně stejně nevyhnutelné jako Ronovo a Hermionino.

Jeho svět se doopravdy zdál jako ideální, zevnitř téměř stejně jako zvenku.

"Tak jsme tady."

"Děkuji za doprovod, velice příjemně se s tebou rozjímá," usmála se na něj přívětivě. Jeden by vůbec neřekl, že jí před chvílí obohatil způsobem velice nehezkým.

Na druhou stranu, pokud jste Lenkou Láskorádovou, něco tak pozemsky obyčejného jako zvratky se vás pravděpodobně vůbec netýkaly.

"Jsem rád."

Aneb nejtupější odpověď získá cenu.

Aleluja, maminka. Člověk vlastní matku často nevidí rád, ale v situacích jako je tahle se hodí jako nic jiného.

"Neviděli jste cestou Albuse s Malfoyem? Prošla jsem snad celý dům a nikde je nemůžu najít."

"Určitě se jen míjíte," nabídla Lenka přijatelnou odpověď, mezitím co James stále usilovně přemýšlel.

Pořád ho bolela hlava. Ron zmizel pomalu stejně záhadně, takže se ani neměl na koho mračit. Na druhou stranu, všichni měli jasnou představu o tom, kde je a co tam se svojí manželkou provádí. Nemohl se na něj zlobit příliš, trochu úlevy si přece jen zasloužil.

Byl to dlouhý den.

A teď musel nechat Lenku, aby sama zamířila do koupelny.

Koupelny, kde se bude mýt. Dle všech předpokladů nahá. Zatracená práce. Možná jen nahlédnout klíčovou dírkou?

Ne. Nemohl…

Mohl?

Pravděpodobně jej chytili. Touhle chodbou někdo prochází pořád.

Jeho pubertální tělo ale pracovalo jako samostatná jednotka, dolní sídliště myslícího ústrojí absolutně ignorující to nahoře, které křičelo o tom, jak velký to bude malér a jak idiotské to od něj je.

Do háje s tebou, zdravý rozume. Překážíš mi v cestě.

V samém vzrušení okamžiku samozřejmě zapomněl, že je čaroděj. Tak zbytečná skutečnost mu mohla být jedno, jelikož ho čekal výhled století.

Hnědé oko se k malému otvoru ve dveřích přitisklo jen váhavě. Stále mohl předstírat, že jen kontroluje, zda-li je místnost obsazená.

Překvapeně sebou trhl - seděla na kraji královsky veliké vany, kterou si dědeček Weasley vydobyl ke svým posledním narozeninám, a plakala. Tiše, jako anděl, který právě spatřil umírající dítě.

Nemohla být z této planety, jednoduše to nebylo možné. Byla příliš krásná, příliš nadpozemsky krásná. Takoví lidé se rodí jen v nebi.

Její slzy jako by jí jen dodávaly na přitažlivosti, jakkoli špatně a nelogicky to může znít.

Téměř si zapomněl povšimnout, jak velice málo oblečení na sobě měla. Téměř.

Seděla a plakala pouze ve spodním prádle, přes ramena ledabyle hozený ručník.

Měl jít pryč? Všechen rozum, ten sídlící v rychle se probouzejícím přirození i ten dočasně zabydlený v hlavě, se shodly. Vzácně a nesmyslně, na něčem, co bylo absolutně špatně.

Potřebovala pomoc.

Zaklepal, rychle, rychleji, než si to mohl stačit rozmyslet. Takové věci jako myšlení se stali jeho nepřítelem číslo jedna.

"Ano?" ozval se hlas, který byl překvapivě jistý a pevný.

James si odkašlal. Možná to nebyl úplně nejlepší nápad - dospělá žena jistého věku měla pravděpodobně právo si poplakat v koupelně, aniž by byla rušena. Pozdě.

"Já jen… Slyšel jsem nějaké zvuky a t-tak jsem se jen chtěl zeptat, jestli jsi v pořádku a jestli možná něco nepotřebuješ nebo něco tak," vyblekotal jako mentálně zaostalý jedinec, jímž byl.

Dveře se otevřely.

"Vlastně bych něco potřebovala."


 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 15. března 2012 v 14:43 | Reagovat

Připoměla jsi mi, není to dávno, co jsem v posteli ohodil kafem moji přítelkyni. Zakuckal jsem se a byla celá od kafe, neštěstí neměla nic na sobě. :-D

2 Guenon Guenon | Web | 15. března 2012 v 14:54 | Reagovat

[1]: kafe není tak zlé :D A jestli bylo ještě teplé, mohla to být pořádná paseka...

3 Christine Sunrise Christine Sunrise | Web | 15. března 2012 v 15:21 | Reagovat

No...nedokázala jsem si bohužel představit, jak takové boty Lenky Láskorádové vypadají. Preferuje 12cm jehly, obyčejný kecky nebo snad něco lepšího? :D
Divím se, že pozvracené boty nevzala jako nový modní trend (kdyby se to obešlo bez toho zápachu, samozřejmě :D)

Co by mohla potřebovat? uhuuu... :D ehm. ..

4 Guenon Guenon | Web | 15. března 2012 v 15:26 | Reagovat

[3]: Co se mé hlavy týče, Lenka na věky patří ke Converskám jako ve filmu, ale je to praticky úplně fuk :D
Zas ta šmahlá taky není, ne? Já ji mám moc ráda.
Uhu a ehm?:D Jo, něco tak. Řekněme :D

5 55 55 | 15. března 2012 v 17:58 | Reagovat

souhlasím s ehm :-D ať si Jamie taky něco užije ;-)

6 Guenon Guenon | Web | 15. března 2012 v 18:12 | Reagovat

[5]: hehe... Se divím, já myslela, že budete proti akci s máminou kámoškou :D

7 Christine Sunrise Christine Sunrise | Web | 15. března 2012 v 18:25 | Reagovat

[6]: Yes, conversky :D myslela jsem si to.
No a původně bych byla...ale za tu dobu... Jen ať si Jamie užije ;D. Já zapomenu na to, že jí je 40 a vlasy jí protkávají první šediny a všechno bude OK :D

8 Guenon Guenon | Web | 15. března 2012 v 19:22 | Reagovat

[7]: Nu, uvidíme. Jestli má dojít k něčemu vážnějšímu, asi to nebude přímo teď, ale musím si určit směr :D
Lenka nešediví!

9 chillychilly chillychilly | Web | 15. března 2012 v 19:42 | Reagovat

Noooo, já osobně jsem teda proti tomu, aby si James s Lenkou štrejchnul, nějak se mi to k ní ale vůbec nehodí. A taky jí mám hrozně ráda, je to jedna z mých nejoblíbenějších postav.
Na druhou stranu se mi k ní nehodilo to, že seděla na vaně a plakala... přijde mi zvláštní, že jí něco rozbrečelo. Ale tak uvidíme, třeba bude mít nějaký vážně zajímavý a k Lence se hodící důvod. Každopádně já teda moc sexování nekloněna nejsem. jen ať si chlapec zasune jinam :)

10 chillychilly chillychilly | Web | 15. března 2012 v 19:43 | Reagovat

Jinak jsem zapomněla pochválit zase onu dokonalou vtipnost, tvůj humor mě prostě dostává, vážně, bavím se od začátku do konce. A jsem ráda, že už nebudeš dělat dlouhé pauzy.
Jinak ty mluvíš o tom, že jsi neaktivní? A co bych potom byla já? :D ale je jen dobře, že jsi tak hezky aktivní, to mám ráda, každý den mít naservírovanou kapitolu povídky, hmmm :)

11 Guenon Guenon | Web | 15. března 2012 v 20:15 | Reagovat

[9]:[10]: Jsi proti štrejchnutí?:D Ok, píšu si. Však víš, já pro ně mám své plány i důvod, proč jsem tam Lenku šoupla, ale ještě nevím, jak daleko to nechat zajít.
Ona má důvod, není to jen tak. Má vlastně dva důvody - jeden komický a jeden vážnější. Autorka se rozhodne, který použije. :D
A díky moc. :-)
Však obecně vzato jsem celkem aktivní (když to porovnám s dobou před notebookem, kdy to byly dva články za měsíc :D), ale kapitolové jsem nějak zanedbávala. A vůbec, vykecávací články taky nejsou aktivita. Chci psát co nejvíc, pořád se potřebuju hodně vypsat, jen najít čas :D

12 Piece Piece | Web | 15. března 2012 v 21:59 | Reagovat

Sexuální deprivace. Vsadím boty. Takže jsem pro štrejchnutí všema třiceti. Rozhodně. Minimálně jednostranné orální. Bylo to hezké, moc pěkná kapitola, ale preferuji ty šestistránkové. Tohle bylo takové zábavné trolí flusnutí, ale furt jenom takový slint, chtělo by to pořádnou dávku holubů. Fuj, jsem to ale prase. No, pápá a šáteček...:D

13 Guenon Guenon | Web | 15. března 2012 v 22:17 | Reagovat

[12]: Vážně?
Počkat... Vážně? Od tebe jsem zrovna čekala úplný opak. A hele, je to sedmnáctiletej panic - to je sexuální deprivace na pochodu :D
A jo, na jedné dávce holubů se už pracuje, neboj :) A dík :)
PS: Jsi pod vlivem a nebo se mi to jen zdá? :D

14 Piece Piece | Web | 15. března 2012 v 22:32 | Reagovat

[13]: Ona brečí kvůli sexuální deprivaci, on ze stejného důvodu masturbuje, ale já to myslela na důvod jejího pláče. Manželství v prdeli, tak si užije se zajíčkem - klasická potřeba a náplast na manželský život, k večeři bude něco speciálního a všichni budou spokojeni :D Nejsem, nebo jenom maličičičičičko :D

15 Guenon Guenon | Web | 15. března 2012 v 22:41 | Reagovat

[14]: Zklamu tě, drahoušku :) Tak to neplánuju.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.