Lilian Evansová - Zakázané známosti

19. března 2012 v 20:36 | Guenon |  Bradavická poprvé - Soubor jednorázovek
Nevím, jak se jmenuje ta věc, když je v povídce použitý fakt, který byl pouze ve filmu, ale tady to je :D Napadlo mě to u toho, co nadělat... :)
První na mušku v nové jednorázovkové kapitolovce je Lily. Je to na rozjezd, další budou... Deskriptivnější. Tohle mě ale psát bavilo, tak posuďte sami.
PS: vůbec si mou nechutně přehnanou aktivitu nazasloužíte. Nekomentujete a mě to mrzí :D Ale 55tka mě ukecala na icq a tak to tady máte :) Koukejte se polepšit! :D
Mám vás ráda. (no co, dobrá nálada! nesmíte mi z toho zpychnout :D)
PPS: Co dělat, když maminka myslí, že berete drogy? :D



"Lily, budeš letos tak laskavá a odletíš na tom zatrápeném koštěti do toho tvého sanatoria, kterému říkáš škola, o něco dříve? Přijede můj přítel a doopravdy bych nestrpěla, kdyby tě viděl. Mohl by se vylekat," zaštěkala na ni Petunie opět, popuzená jako vždycky.

Člověk se nemohl příliš divit, doopravdy ne. Osud jí učinil nejen ošklivou až za hrob, ale také neuvěřitelně hloupou. Tak vražedná kombinace se zdála jako příliš krutá, ale každý, kdo Petunii Evansovou potkal, uznal, že si nic jiného nezaslouží.

Lily se doopravdy snažila najít s ní společné téma - vše od počasí přes svalnatého syna sousedů až po válku. Ale nemělo to smysl. Její sestra se již dávno rozhodla, že ji nenávidí, a neměla nejmenší úmysl na tom cokoli měnit. A Lily nakonec poznala, že bojovat s ní se nevyplatí.

Teď navíc měla tajemství. Báječné tajemství, které ji hřálo na prsou každou noc, kdy musela poslouchat nekonečné litanie své sestry. Tajemství tak skvělé, že se díky němu dokázala pohybovat ve společnosti Jamese Pablba prvního, aniž by pocítila tu obvykle jen těžko ovladatelnou touhu ho zaklít všemi způsoby, které byli člověku známé.

**

Lily nikdy nebyla člověkem, který by porušoval pravidla. Neměla to v povaze, neměla to zapotřebí. Žila spokojeným životem bradavické premiantky, nebelvírské prefektky a jednoduše té zrzavé a přechytralé mudlovské holky, která měla vždycky odpověď na všechno. Byl to dobrý život, jednoduchý. Měla své kamarádky, kterým v rámci možností mohla věřit, a když trochu přimhouřila oči, dokázala s nimi i vést rozhovory. Škola, kluci, únava a laky na nehty. Občas hlad. To byla populární témata mezi dívkami v jejím ročníku. Lily nikdy neměla to srdce jim poradit, aby se na ten svůj hlad prostě najedli. Protože něco takového se mezi dívkami zjevně neříkalo ani v legraci.

Dokonce měla i vlastního šmíráka, neopeřené střevo a famfrpálového maniaka. Bylo by to vlastně velice legrační, kdyby neměl tendence zvát ji na schůzku při těch nejméně vhodných příležitostech jako uprostřed oběda, na hodině přeměňování anebo, když podnikala návštěvu dámským záchodů.

A pak tu bylo to cuchání vlasů - neustále si cuchal vlasy. To bylo možná ještě horší, než přepadovky na toaletě.

Její život v Bradavicích by se dal považovat za příkladný. Vždy měla ty správné známky, správné přátele a správné zkušenosti.

Možná právě proto se porušení jednoho z největších pravidel zdálo jako nevyhnutelné.

Začalo to nevině - tak jako všechny velké milostné příběhy. Ani jeden z nich nemohl vědět ani čekat, co všechno se z toho vyvine. Protože kdo by čekal něco takového?

Byl tu jen problém s jejími výsledky v lektvarech. Byl tu složitý postup v kurzu pro pokročilé, se kterým se jednoduše nedokázala sžít. Za normálních okolností by o radu požádala Severuse. Jenže s tím od jistého incidentu odmítala prohodit byť jediné slovo.

A tak pomoc přišla z jiného směru - koneckonců, jak by jí mohl nepomoci?

Byla jeho nejoblíbenější studentkou.

**

Zbývaly už pouhé dva týdny - dva týdny a nastoupí do posledního ročníku. Dva týdny těchto nekonečně otravných prázdnin. A pak budou opět spolu. Ve dne studovat přísady do těch nejsložitějších odvarů, v noci bojovat, aby udrželi své tajemství pod pokličkou. Dva týdny.

"Lily! Někdo je pro tebe u dveří! Dotáhni sem tu svojí obludnou prdel!" zaječela na ni její sestra z přízemí.

Dva týdny, které se zdály jako nezdolatelně těžká překážka.

"Už jdu!" zavolala dolů líně, aniž by měla byť ten nejmenší zájem sejít schody. Nebyl nikdo, koho by chtěla vidět.

Stačí počkat jen chvíli, a ten kdosi se určitě vzdá. Beztak bylo příliš velké horko, než aby se jakkoli pohybovala.

Tohle léto se doopravdy povedlo. Bylo nejtepleji za posledních deset let. Unaveně ležela na křesle, končetiny roztažené všemi světovými směry. Jeho kdysi chladící kožený materiál jí teď pálil jako rozžhavené olovo.

Skrz okno měl procházet příjemně osvěžující vánek, ale namísto toho se z něj linul dech horký jako ten ďáblův.

Byla oblečená jen v kraťasech natolik krátkých, že by si je člověk lehce spletl se spodním prádlem, a v tílku. I to bylo příliš látky.

"Můžu dál?" ozval se nepříjemně známý hlas, o vteřinu předcházející rázné zaklepání na pootevřené dveře.

Polekaně nadskočila.

"Ne?" zeptala se spíše, než odpověděla.

Jelikož její mozek zjevně akutně potřeboval přísun kyslíku. A ona možná potřebovala uklidňující, ledovou sprchu.

Protože měla halucinace. Nepříjemné, ke všemu - jeden by si dovolil doufat, že když už jej potkají halucinace, budou o něčem příjemném. Tropickém ráji, profesorovi lektvarů, čokoládové zmrzlině. Rozhodně ne o Jamesi Potterovi.

Opět uslyšel zaklepání. Zatracená práce, je to tady. Konečně zešílela. Příliš inteligentním lidem se to děje pořád, vlastně to měla očekávat. A předpovědi její sestry o nedostatku mentálního zdraví se také potvrdili - mimoděk si řekla, že to Petunii musí říct. Rozhodně by jí to udělalo nekonečnou radost.

"Vážně bys mě měla pustit dál," řekl hlas, který se nadále tvářil jako Potter. "Na chodbě stojí tvoje sestra a vážně mě děsí. Myslím, že někde schovává zbraň."

"Dostaň ho odtud, než ho uvidí sousedi," přidal se ke koncertu šíleného člověka i hlas její sestry. "Vypadá jako z cirkusu."

Alespoň v něčem měla Petunie pravdu. James Potter míval tendenci připomínat zběsilého orangutana na útěku. Což ale ani trochu nevysvětlovalo, co zatraceně dělal v jejím domě.

Stále zarytě seděla ve svém křesle, odmítající se pohnout. S velkým kýblem štěstí se třeba rozhodnou odejít.

"Běž za ní, pro Krista!" ozval se opět líbezný hlásek Petunie.

"Nebylo by lepší, kdybych počkal, až se rozhodne mě pustit dál?" debatoval Potter.

"Jestli si myslíš, že tady s tebou budu čekat do zítřka, tak ses rozhodně zbláznil. Jdi za ní anebo zmiz. Na tohle nemám čas."

"Můžeš mě tady nechat. Nic nerozbiju, slibuju," řekl Potter a Lily mohla slyšet úsměv na jeho tváři. Samotné jí poté uniklo škodolibé uchechtnutí. Nebyla nejmenší šance, že by Petunie nechala kouzelníka pobíhat po jejím domě bez dozoru. Vlastně se velice divila, že jej pustila dál.

"Běž dovnitř nebo zmiz," zavelela Petunie hlasem, kterému se neodmlouvá.

Dveře zavrzaly. Byla magie bez hůlky možná i v pokročilém věku? Možná, kdyby se hodně snažila, dokázala by splynout s místností. Prostě nechá zavřené oči

"Ahoj."

"Zmiz."

"Rád tě vidím."

"Jasně."

"Sluší ti to."

Sakra. Příliš málo oblečení… Ale co, splní mu tím sen. Třeba potom odejde. Prostě nechá zavřené oči a on odejde.

"Máte tady horko."

"Hm."

"Neměl jsem v plánu prostě jen tak přijít, víš?"

"Jasně."

"Jen se to nějak stalo. Omylem - byl jsem v okolí a tak."

"Ještě tu o perníkové chaloupce mi pověz."

"O čemže?" řek Potter, najednou velice zmatený.

"Mudlovská pohádka."

"Aha," na chvíli se zamyslel. "Můžu se tě na něco zeptat?"

"Do toho," odpověděla rezignovaně.

"Proč na mě nekřičíš? Myslel jsem si, že budeš křičet."

"Asi jednoduše nemám sílu."

"Je tu horko," souhlasil. "Můžu tě vzít na zmrzlinu?"

"Pottere," vydechla, stále se snažící udržet nervy na uzdě, protože křik by ji příliš vyčerpal - zavřené oči rozhodně pomáhaly. "Ve škole jsem tvé pozvání nepřijala asi tisíckrát. Proč si myslíš, že tady to bude jiné?"

"Je horko. A já nabízím zmrzlinu."

Zmrzlina zněla lákavě - ale tohle byl Potter. S ním by chutnala jako porážka.

"Nemusí to být rande. Jen kamarád ze školy, který tě bezelstně zve na výbornou jahodovou zmrzlinu."

Jahodová byla její nejoblíbenější. Zatraceně.

"Fajn. Ale nesmíš mluvit."

"Dokonce ani, když budu tázán?" přesným způsobem parodoval profesorku McGonnagalovou. Nemluvte, pokud nejste tázáni.

Přes vlastní přesvědčení se uchechtla. Přílišné množství slunce na ní mělo špatný vliv.

Asi bylo na čase otevřít oči. Jahodová zmrzlina si zaslouží velké oběti.

Zatraceně! Leknutím zalapala po dechu.

Potter vypadal… Jinak. Něco si vetřel do vlasů, takže obvyklé vrabčí hnízdo nyní působilo báječně rozcuchaně. Jako by prošel přes přehlídkové molo a poté si užil žhavé rychlovky v zadní místnosti.

A pak tu byly svaly. Doopravdy netušila, odkud přišly a co je to popadlo, usídlit se na vyzáblém záprtkovi Potterovi. Ale byly tam, v letním triku bez rukávů velice očividné a dotknutí hodné.

Nejhorší bylo, že na ni odmítaly přestat zírat.

… anebo to byla ona, kdo nemohl přestat zírat?

Zatracená práce. Tohle bude malér epických proporcí.

**

Opravdu to celé byla jedna velká nehoda - ani v nejmenším neměla v úmyslu se zamilovat. Jak vůbec mohla, když své srdce nechala v Bradavicích?

Ale dělo se to, nemohla to popřít. Zatraceně milovala Jamese blbečka Pottera a nebylo nic, co s tím mohla udělat.

Celé to byla jeho vina, doopravdy. Choval se jinak. Z otravného maniaka se stal příjemný a zábavný tvor, který jí rozuměl. Nebo to báječně předstíral.

Byl tu jen jeden problém.

Horacio Křiklan.

**

Drahý Horacio,

omlouvám se. Vím, že jsme si slíbili věčnost, doopravdy jsem tě milovala. Byl jsi mou láskou, učitelem, průvodcem ve světě, který bych bez tebe nikdy nepochopila. Nikdy nebudu litovat času, který jsme spolu strávili, ale můj osud leží jinde.

Mrzí mě to.

Navždycky, Lily.

A okvětní lístek lilie dopadl na vodní plochu malého kulatého akvária. Když se dotkl, přeměnil se v rybku.

Bradavickému učiteli ukápla jediná slza. Věděl, že jeho čas s Lily Evansovou byl omezený. Přesto doufal, že ji bude mít navěky.

PS: Navěky budeš prvním. Nezapomenu.
 


Komentáře

1 55 55 | 19. března 2012 v 21:21 | Reagovat

jsem neukecávala, dala sis podmínku a ta byla splněna :-D neřeklas, že to zadání nemůžu dát já! 8-) a povídka je skvělá, geniální :-) ale drabble pro mě bude lepší, už se na něj těším :-D a můžem se oficiálně spřátelit i bez blogu :-P

2 Guenon Guenon | Web | 19. března 2012 v 21:29 | Reagovat

[1]: no jo:D Ale bylo to od tebe ďábelské:D
Děkuju :)
A teď se drabblátka bojím, snad nezklamu:D
jj, můžem, pravda. Ale blogově to má ještě větší styl, víš? :D byly bycho Sbééčka! :D

3 Hope Hope | Web | 19. března 2012 v 22:10 | Reagovat

WOW! vážně by mě nenapadlo na rybku napsat jednorázovku =o) v šestém díle mi to povídání o Lily a rybce přišlo tak sladké, ale kamarádka to srazila tím, že se mě zeptala, proč by dávala zrovna Křiklanovi okvětní lístek Lilie a z ní byla rybka...tvoje povídka mi to krásně vysvětlila =o)
opravdu moc povedené a já se těším na další ;o)

4 Guenon Guenon | Web | 19. března 2012 v 22:17 | Reagovat

[3]: já právě to viděla a okamžitě jsem si říkala, že tam musí bejt něco víc:D
děkuju moc :)

5 Piece Piece | Web | 20. března 2012 v 20:08 | Reagovat

Like it. Bylo to pěkné, James žůžasný... krása, moc jsem si to užila. A potěšil mě neshlash :D

6 chillychilly chillychilly | Web | 20. března 2012 v 20:08 | Reagovat

A já to čekala, že to bude on :D
I když i tak je to prostě nechutný, nepamatuju si, jak vypadal Křiklan ve filmu, vážně ne, ale jak si ho představuji, to není zrovna nikdo pro Lily :D
Každopádně v tomhle prostě fandím páru Lily/James, pro mě je to taková svatá dvojka (a přiznejme si to, bez nich by to nebyl harry potter, že? :D )
Tyjo, já si tenhle detail z filmu vůbec, ale naprosto vůbec nepamatuju... A nebudu se na to koukat znovu, nelíbilo se mi to, akorát si pamatuju, že moje kamarádka se hrozně rozesmála, když Brumbál umřel (bylo to v šestce, ta rybka, že jo? Nebylo to v sedmičce, že ne? To bych si pamatovala, i když jsem to viděla jenom jednou a to ve značně podroušeném stavu)
Takže moc hezká jednorázovka a jsem zvědavá na další povídky, plus, nejvíc se těším asi na Dráčka :D

7 Guenon Guenon | Web | 20. března 2012 v 20:15 | Reagovat

[5]: díky :) a het se to jmenuje :D jojo, tady bude všechno, jak jsem říkala... :D i fem jsem vymyslela.

[6]: jo? :D jako od té nejoblíbenější studentky? (tam to mělo být jasné, jestli dřív, jsi fakt dobrá :D)
byl tam starej, tak těžko říct:D ale já si ho představuju jinak.
jop, tady mají být svatí trojka, vždyť jsem se ani nezmohla na detailnější popisy vztahu s Křiklou :D
Dráček bude brzo. Bude cestovat generacema křížem a krážem. :D
v šestce :)
a děkuju :)

8 pavel pavel | Web | 20. března 2012 v 20:57 | Reagovat

Jo, obludná prdel.. není nad takovou. :-D
Nevím jak ty, ale co vidím v metru, kluci jsou na ně přímo posedlý a holky drží. :D

9 Guenon Guenon | Web | 20. března 2012 v 21:41 | Reagovat

[8]: :D
V metru se bojím! Ale to britské mě okouzlilo.

10 Kallia Kallia | Web | 21. března 2012 v 11:33 | Reagovat

Kriste pane! :D To si děláš... :D Tak tohle je jeden pár, kterej bych v životě nedala dohromady, fakt ne! Přísahám bohu, ne! :D
Ale pěkně napsané, nesrážím tím kvalitu tvé povídky a nápadu! ;)

11 Guenon Guenon | Web | 21. března 2012 v 11:39 | Reagovat

[10]: však to mělo být... Neobvyklé. Řekneme neobvyklé, abychom nemuseli říkat divné :D
děkuju :)
(jediný? Počkej na další díl :D)

12 Kristen Kristen | 21. března 2012 v 16:21 | Reagovat

Tak takýto pár Horacio/Lily som ešte nečítala ale bolo to fajn :) naozaj sa mi to páčilo :)

13 Kallia Kallia | Web | 21. března 2012 v 18:07 | Reagovat

[11]: začínám se bát... :D

14 Guenon Guenon | 23. března 2012 v 11:29 | Reagovat

[12]: díky moc :) a jo, mě samotnou spolu taky děsí, proto tam jsou s extrémně málo detaily :D

[13]: heh :) nemusíš, všechno jsou to lidi :)

15 Christine Sunrise Christine Sunrise | Web | 23. března 2012 v 17:17 | Reagovat

Tak tyhle dva dát dohromady, to by mě taky nenapadlo.
Napsala jsi to ale nádherně. Lily/James je pro mě prostě klasický, nádherný pár, který mám fakt ráda :). A uštěkaná Petunie byla taky perfektně vložená :)
Líbilo se mi to :)

16 Guenon Guenon | Web | 23. března 2012 v 18:57 | Reagovat

[15]: děkuju moc :) A mě by to bez filmu asi taky nenapadlo, ale tam mi Křikla přišel jasnej :D

17 Alice Cullen-Hale Alice Cullen-Hale | Web | 24. března 2012 v 23:59 | Reagovat

Tak tohle by mě nejspíš nenapadlo ani ve snu. Bylo to vážně výborné, ten konec no... Nemám slov, vážně skvělé!

18 Guenon Guenon | Web | 25. března 2012 v 11:59 | Reagovat

[17]: Děkuju moc :)

19 woosy woosy | Web | 2. dubna 2012 v 18:11 | Reagovat

Dobrý  :-D  Křiklan, :-D Ježišmarjá, to by mě fakt nenapadlo, ale jako povedlo se ti to.

20 Guenon Guenon | Web | 2. dubna 2012 v 19:59 | Reagovat

[19]: děkuju moc, to potěší :)

21 Tere3ska Tere3ska | Web | 7. května 2012 v 20:24 | Reagovat

Fujky :-! :-D  tak tohle byl vážně děsný pár - Křikla je extrémní NEsimpaťák :D ale krásně napsané :-) dostáváš ode mě jedničku s hvězdičkou ;-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Žádná z povídek nebyla napsána za účelem zisku.
Všechny postavy, jejich charaktery a místa použité v knihách patří výhradně
J. K. Rowlingové.